6 nejčastějších mýtů o kojení, kterým maminky stále věří

Tohle je asi královna všech legend o kojení. Miminka pláčou. Někdy proto, že mají hlad. Ale taky proto, že jsou unavená, přetažená, chtějí být v náručí, nebo prostě jen prožívají náročný den.

Časté přikládání k prsu navíc vůbec nemusí znamenat, že je mléka málo. Ve skutečnosti odborníci (například z Canadian Breastfeeding Foundation) upozorňují, že většina žen dokáže vytvořit pro své dítě dostatek mléka. Produkce se navíc přizpůsobuje poptávce. Čím častěji dítě saje, tím více dostává tělo matky signál, aby tvořilo další mléko.

Na co se dívat místo počítání minut u prsu? Jak uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ), především na to, jestli dítě prospívá, kolik má za den počuraných plen a co vám řekne jeho pediatr.

Ne, nemusí. První dny po porodu mohou být prsa citlivější, ale dlouhodobá bolest není normální součástí kojení.

Nejčastější příčinou bývá nesprávné přisátí miminka nebo nevhodná poloha při kojení. UNICEF přímo uvádí, že bolestivé kojení by ženy neměly automaticky strpět.

Pokud vás kojení pravidelně bolí, není to známka toho, že jste slabá, nebo že „to prostě musíte vydržet“. Naopak je vhodné vyhledat laktační poradkyni nebo se zeptat pediatra.

Kdyby to byla pravda, výrobci podprsenek by měli obrovskou moc. Velikost prsou ale nesouvisí s množstvím vytvořeného mléka. O velikosti prsou rozhoduje především množství tukové tkáně, zatímco produkci mléka zajišťuje mléčná žláza.

Žena s menšími prsy tak může kojit úplně stejně úspěšně jako žena s velikostí XXL. Takže ne, kojení opravdu není soutěž v objemu.

Kdyby byly všechny zákazy pravdivé, zbyla by kojícím ženám možná rýže a suchary.

Ve většině případů není potřeba držet žádnou speciální „kojicí dietu“. Chuť mateřského mléka se může podle stravy mírně měnit, což je naopak považováno za přirozené. Dítě se tak seznamuje s různými chutěmi už v raném věku, jak podotýkají odborníci z La Leche League.

Samozřejmě existují individuální výjimky. Pokud si všimnete, že konkrétní potravina dítěti opakovaně nedělá dobře, je namístě konzultace s pediatrem. Ale preventivně vyškrtnout půlku jídelníčku? To většinou není potřeba.

Spousta žen si myslí, že jakmile miminko začne objevovat první lžičky mrkve nebo kaše, kojení ztrácí význam. I po šestém měsíci zůstává mateřské mléko cenným zdrojem živin a energie, které dítě při svém rychlém růstu potřebuje.

Odborníci ze Světové zdravotnické organizace se navíc shodují, že ideální je prvních šest měsíců miminko plně kojit a poté v kojení pokračovat i ve chvíli, kdy do jídelníčku postupně přibývají první příkrmy.

Představa, že kojení funguje automaticky jako zapnutí rychlovarné konvice, je bohužel dost rozšířená. Ve skutečnosti je kojení dovednost. Učí se ji miminko i maminka. Některým dvojicím jde všechno hladce od prvního dne, jiné potřebují více času, podpory a trpělivosti.

UNICEF i česká doporučení zdůrazňují význam správného přikládání, podpory po porodu a kojení podle potřeb dítěte, nikoli podle přesného harmonogramu.

A pokud se přesto objeví komplikace? Není to selhání. Je to situace, kterou řeší tisíce žen každý den. Někdy ale nejvíc pomůže obyčejné: „Děláš to dobře, najdi si ale vlastní cestu.“