7 věcí, které možná nevíte o rakovině

Zježily se vám chloupky na předloktí, jenom jste mrkli na titulek? Není se čemu divit. Rakovina patří k nejčastějším strašákům dnešní doby – a zároveň k nemocem, o kterých koluje spousta mýtů. Moderní medicína se přitom rychle posouvá a řada diagnóz už dnes není synonymem brzkého konce života, nebo mnoha roků nekonečné léčby.

Rakovina není jedna nemoc

Možná to zní banálně, ale pro pochopení celé problematiky je to zásadní fakt: rakovina není jedna nemoc. Jde o velmi širokou skupinu onemocnění, která se od sebe výrazně liší.

Obecně se uvádí, že existuje více než 100 až 200 hlavních typů nádorů. Pokud se ale podíváme na genetiku nádorových buněk, dostáváme se k tisícům různých variant. I dva pacienti se stejnou diagnózou mohou mít odlišné genetické mutace – a tedy i zcela rozdílnou léčbu.

Právě proto na rakovinu neexistuje jeden univerzální lék a moderní onkologie se stále víc orientuje na personalizovanou léčbu „na míru“ konkrétnímu pacientovi.

Typů nádorů je několik stovek. Jednou z největších hrozeb je rakovina slinivky, kterou jen v ČR onemocní každý rok více než 2300 lidí. | Zdroj: Freepik.com

V Česku je přes půl milionu onkologických pacientů

Statistiky na první pohled nevypadají optimisticky: roste počet nově diagnostikovaných pacientů i samotných diagnóz. V Česku dnes žije více než 600 000 lidí, kteří si onkologickou nemocí prošli nebo jí právě procházejí.

Jedním z hlavních vysvětlení je stárnutí populace – rakovina je stále převážně onemocněním vyššího věku. Do statistik se ale promítá i životní styl, zejména nárůst obezity, nedostatek pohybu a vysoká konzumace ultra zpracovaných potravin.

Důležitou roli hraje také lepší diagnostika a screeningové programy. Lékaři dnes nacházejí nádorů více, ale často v časnějších a léčitelnějších stadiích. Nemocných tak přibývá, úmrtnost na rakovinu ale klesá nebo stagnuje.

Lidské tělo zvládne zabránit mnoha rakovinám denně

V lidském těle se denně odehrají miliardy buněčných dělení. Při nich vznikají tisíce až desetitisíce drobných chyb v DNA – potenciálních zárodků rakoviny.

Naprostou většinu z nich si tělo dokáže samo opravit. Rakovina obvykle vzniká až tehdy, když se mutací nahromadí více a selže několik kontrolních mechanismů najednou.

Riziko zvyšují faktory jako kouření, obezita, nadměrná konzumace alkoholu, UV záření nebo některé infekce (například HPV či hepatitida). Zdravý životní styl je proto důležitou formou prevence – není ale zárukou, že člověk neonemocní.

Proto rozhodně neplatí, že každý, kdo dostane rakovinu, si za ni může sám.

Diagnostické screeningy umí odhalit mnohé nádory v ranných fázích, kdy jsou velmi dobře léčitelné. | Zdroj: Freepik.com

Největší pokroky a jedno bolestivé zaostávání

Za posledních deset až patnáct let zaznamenala onkologie největší pokrok u melanomu, rakoviny plic a rakoviny prsu. Z diagnóz s velmi špatnou prognózou se u části pacientů stala onemocnění, která lze dlouhodobě držet pod kontrolou.

Klíčem není jeden zázračný lék, ale kombinace včasného screeningu, přesnější diagnostiky, lepšího porozumění biologii nádorů a léčby šité na míru.

Na opačném konci spektra zůstává rakovina slinivky, která se většinou odhalí velmi pozdě. Právě proto se na tuto diagnózu dnes soustředí velká část výzkumu.

Světový úspěch českých vědců

Právě v oblasti screeningu rakoviny slinivky přinesli světu významný objev čeští vědci z Pardubic. Vyvinuli metodu lipidomické analýzy, která dokáže nemoc odhalit z běžného krevního odběru s přesností přes 90 %.

Metoda je neinvazivní, levná a umožňuje zachytit nemoc v časném stadiu. Tým profesora Michala Holčapka navíc pracuje na výzkumu, který by mohl v budoucnu umožnit rozlišit více typů rakoviny jedním testem.

Na přínos českých vědců světu můžeme být právem hrdí. | Zdroj: AI OZP

Sloni rakovinu téměř nedostávají

Rakovinu vědci studují i u zvířat. Zvlášť zajímavý je případ slonů, kteří mají mnohonásobně více buněk než lidé, přesto rakovinou trpí jen zhruba v 5 % případů.

Tajemství spočívá v genu TP53, přezdívaném „strážce genomu“. Zatímco lidé mají dvě jeho kopie, sloni jich mají až čtyřicet. Poškozená buňka tak má jen minimální šanci projít bez povšimnutí.

Umělá inteligence jako druhý doktor

V Česku funguje síť patnácti komplexních onkologických center, která využívají i umělou inteligenci – ne jako náhradu lékařů, ale jako chytrého asistenta.

AI pomáhá například při vyhodnocování rentgenových snímků a mamografů, analýze genetických dat nádorů nebo při vývoji nových léků. Lékařům šetří čas a umožňuje jim věnovat více pozornosti pacientům.