Blue Monday: nejdepresivnější den roku, nebo mýtus?
Už jste ten název někdy zaslechli? Blue Monday má být podle všech zákonů marketingu i statistiky oficiálně nejdepresivnějším dnem v roce. Jedná se o třetí pondělí v lednu. Zní to jako ideální příležitost na extra porci čokolády, zákaz zúčtování novoročních předsevzetí a důvod k lenošení na gauči? Možná je to ale spíš výmluva než věda.
Třetí pondělí v lednu se stalo symbolem „zimního splínu“. Jenže nejde o vědecky ověřený fakt – spíš o mediálně vděčný příběh, který se dobře šíří a lidé se v něm snadno poznají.
Odkud se Blue Monday vzal
Termín Blue Monday poprvé vypustil do světa britský psycholog Cliff Arnall v roce 2005, takže už „slaví“ dvacet jedna let. Nejde ale o objevení tajemství lidských emocí pomocí NASA algoritmů, ale spíše o marketingový tah britské cestovní kanceláře, která chtěla povzbudit zimní prodej zájezdů.
Arnall tehdy přišel s „matematickou rovnicí“, která měla vypočítat den s nejvyšší úrovní smutku. Do vzorce započítal faktory jako počasí, dluhy po svátcích, neúspěšná novoroční předsevzetí nebo nízkou motivaci. Výsledek? Třetí lednové pondělí je prý dnem nejdepresivnějším.
Psycholog Cliff Arnall | Zdroj: Trion.fmVěda, ale spíše s nadsázkou
Odborníci z oblasti psychologie a duševního zdraví označují koncept Blue Monday za pseudovědecký a nesmyslný. Neexistují spolehlivé studie, které by prokázaly, že právě třetí lednové pondělí je statisticky depresivnější než kterýkoli jiný den.

Pravdou ale je, že v zimě na spoustu z nás padá smutek a úzkost víc než v létě. Profesor Craig Jackson z Birmingham City University vysvětluje, že sice může být konec svátečního období a zimní počasí „nudným obdobím“, ale svádět to na jeden konkrétní den jako nejhorší v roce nemá oporu ve vědě.
Blue Monday není „24hodinová diagnóza“. Pokud je vám dlouhodobě smutno, jste bez energie nebo vás přepadá úzkost, není to otázka kalendáře – je na místě řešit to s odborníkem.
Psychologické a biologické pochody přispívající k pocitu únavy a smutku skutečně existují. | Zdroj: Shutterstock.comProč se myšlenka Blue Monday uchytila?
Možná proto, že do značné míry odráží pocit, který mnozí právě na začátku ledna máme. Vánoce jsou pryč, účty za dárky nás rozhodily, novoroční cíle chodit každý týden na jógu vzaly za své a skončily už po druhém lednu. Počasí je šedivé, dny krátké a výmluvy, proč se nehýbat, jsou nekonečné.
Blue Monday tedy spousta lidí vnímá jako fakt. Rezonuje totiž s našimi každoročními lednovými náladami. Navíc skutečně existují psychologické a biologické mechanismy, které můžou přispět k tomu, proč se v polovině ledna cítíme unavení, demotivovaní nebo smutní.
V průběhu lednového restartu si často vytváříme tlak sami na sebe pomocí různých předsevzetí: „Odteď budu lepší, hubenější, krásnější a ...“. Když se to nedaří hned, snadno přichází zklamání.
Užitečné je, plánovat menší kroky a vracet se k režimu postupně – bez trestání a bez pocitu selhání.
Sezónní afektivní porucha
Pokud máte v lednu pocit, že byste nejradši zazimovali sebe i celou ložnici, možná za to nemůže lenost, ale takzvaná sezónní afektivní porucha (seasonal affective disorder, zkráceně SAD). Ano, i psychologové mají smysl pro ironii.
Krátké dny, málo denního světla a nekonečně dlouhé zimní večery dokážou zamíchat s hormony, které řídí naši náladu a energii – hlavně se serotoninem (hormonem dobré nálady) a melatoninem (ten, co nám šeptá: „ještě si lehni“). Výsledkem může být únava, nulová motivace a pocit, že všechno je tak nějak… šedivé.

Jak přežít Blue Monday
Místo toho, abyste třetí lednové pondělí už předem brali jako katastrofu, naplánujte si na něj nějakou malou radost – třeba oběd s kamarádkou. Zkuste zkrátka něco, co vám vždycky zvedne náladu: dobré jídlo, svižnou procházku nebo oblíbený seriál.
A když vám někdo připomene, že je Blue Monday, jen se usmějte a řekněte: „Já to přežiju.“
Pokud se cítíte smutní delší dobu, pak je zřejmě načase vyhledat odborníky. Duševní zdraví prostě takhle nefunguje a představa, že existuje něco jako 24hodinová deprese, může být škodlivá.
Zdroj: Forbes, Psychreg, Live Science, Euronews