Interakce léčiv může být velmi riskantní
Pane doktore, proč je prevence lékové interakce zásadní?
Důvody jsou nejméně tři. Ten první, nejdůležitější, spočívá ve vyšší bezpečnosti terapie pro pacienta. Některé kombinace léků totiž mohou v důsledku interakce, tedy reakce mezi sebou navzájem, zvýšit výskyt nežádoucích účinků, mohou vést ke změně účinku, nebo dokonce ke ztrátě účinku toho léku.
Zadruhé - pokud dochází u pacienta k lékovým interakcím nebo negativním účinkům, je takový pacient častěji hospitalizován, a to stojí zdravotní pojišťovny nemalé prostředky.
Třetí rovina je také bezpečnostní, tentokrát ale z hlediska předepisujícího lékaře. Lékař má za povinnost minimalizovat rizika farmakoterapie u pacienta. A kdyby předepsal kombinaci léků, o které se ví, že představuje opravdu veliké riziko, a pokud by se pacientovi něco stalo, tak je dotyčný lékař hmotně i právně odpovědný za škodu, která by pacientovi vznikla.
Posledních více než 20 let se věnuje problematice bezpečnosti léčiv. Přednáší na Lékařské fakultě University Karlovy v Praze, je členem České farmalogické společnosti a České společnosti pro parenterální a enterální výživu.
Soustřeďuje údaje o lécích nově publikované v odborné literatuře, sleduje stav registrací a změn registrací léčivých přípravků. Obsahuje obrovské množství informací. Kdybychom je vytiskli, tak jsme rozsahem větší než Ottův slovník naučný.
Jde o systém, který podléhá notifikaci Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Každý registrovaný lék, když vstupuje na český trh, zkoumáme a zjišťujeme, jestli nemá lékové interakce. A pokud ano, tak se určitě objeví v databázi. Vkládáme do ní i léky, které nejsou registrovány v ČR, ale mají registraci v některé evropské zemi.
Jak vážně máme riziko interakcí brát?
Vážně. Podceňování tohoto rizika je totiž podle mého názoru velká chyba. Stejně velká chyba je i jeho přeceňování, když si budeme myslet, že rizikové interakce jsou všude a za vším a že tedy nemůžeme žádnou kombinaci léků předepsat.
Ilustrační foto | Zdroj: Freepik.comLékař by se měl při každém předepisování léků zamyslet, jestli daná kombinace nemůže pacienta poškodit. Ale souběžně s tím bychom měli přemýšlet, jestli to není nemoc, která poškodí pacienta víc než lék, nebo jak velkou naději lék přinese tomu pacientovi pro zvládání jeho nemoci.
Máme informace z velkých populačních studií, do kterých byly zařazeny mnohdy i statisíce, v některých případech dokonce miliony pacientů. A z výsledků těch studií víme, že lékové interakce dokáží významně, ale opravdu významně ovlivnit průběh léčby.
Ilustrační foto | Zdroj: Freepik.comRád bych upozornil třeba na zajímavou práci autorů z Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Koncem roku 2023 publikovali analýzu podávání léků v nemocnicích. A z ní vyplývá, že u každého sedmého léku podávaného ve čtyřech nemocnicích zapojených do této studie byla zaznamenána chyba v souvislosti s nevhodným nápojem nebo nevhodným jídlem.
Opravdu? Jaké jsou nejvýraznější interakce léčiv s nápoji a potravinami?
Asi nejznámější problémový nápoj z hlediska lékových interakcí je grapefruitová šťáva, která brání odbourávání léků v tenkém střevě. Tím zvyšuje jejich koncentrace v krvi, což vede ke zvýšení rizika nežádoucích účinků.
Třeba lék na vysokou hladinu cholesterolu Simvastatin, pokud se zapije grapefruitovou šťávou, dosahuje v těle více než desetinásobné koncentrace než obvykle. A to je pochopitelně spojeno s nežádoucími účinky a projevuje se to v tomto konkrétním případě svalovou slabostí, svalovou bolestí a různými dalšími poruchami, a může to v extrémním případě vést až k hospitalizaci pacienta kvůli akutnímu selhání funkce ledvin.
Jsou problémové i nějaké další, obvyklejší nápoje?
Jiný efekt mají nápoje, které obsahují kofein, jako je Coca-Cola nebo káva, protože velmi významně urychlují vstřebávání léků a významně tak ovlivňují jejich maximální koncentraci v krvi. To může být spojeno s příznivým efektem, např. s rychlým nástupem účinku analgetika při bolesti hlavy, ale může to mít i negativní efekt v podobě rychlejšího vstřebávání některých protizáchvatových léků používaných při léčbě epilepsie, což může být doprovázeno nežádoucími účinky.
Ano, jsou tu nápoje, které u některých léků zhoršují jejich vstřebávání. Nezvyšují koncentrace léčiva v krvi, ale naopak snižují. Takový lék pak nefunguje tak, jak by měl. Týká se to třeba řady léků na vysoký krevní tlak. Když se zapíjí černým nebo zeleným čajem, tak se hůře, nebo dokonce podstatně hůře vstřebávají. O padesát, v některých případech i více než o devadesát procent!, což bývá spojeno se ztrátou účinku.
A představte si, že se bude jednat třeba o léky určené k léčbě nádorových onemocnění. Co se asi tak může stát, když se pacientovi lék na nádorové onemocnění vstřebá jen ze 30 %, protože ho naprosto nevhodně zapíjí čajem? To je doslova ruská ruleta se životem.
Chápu to správně, že účinnost léků ovlivňují i naprosto obvyklé nápoje?
Ano. A podobně účinných nápojů je velké množství. Ovocné čaje, pomerančová šťáva, jablečný mošt… Ty všechny mohou ovlivnit vstřebávání spousty léků. Proto je tak důležité ověřovat možné interakce léčiv, potravin a nápojů s využitím maximálního množství dostupných informací. Například s pomocí naší aplikace, kterou mají k dispozici ve své VITAKARTĚ i všichni klienti zdravotní pojišťovny OZP.
Samozřejmě, zjištěná nežádoucí interakce s nápojem, třeba s tím černým čajem, neznamená, že pacient nesmí černý čaj pít vůbec. Může, ale nejdříve dvě hodiny poté, co užije lék, který zapije vodou. Protože za ty dvě hodiny se lék ze střeva vstřebá, a čaj tím pádem nemůže jeho vstřebávání narušit.
Naproti tomu taková šťáva z citrónu je bezpečná. Z provedených klinických studií víme, že nemá vliv ani na odbourávání, ani na transport léků, a klidně ji proto můžeme přidávat do různých nápojů bez rizika nežádoucí lékové interakce. Jinými slovy, voda s citrónem k lékovým interakcím nevede. Čaj s citronem k interakcím vést může. Ne kvůli citronu, ale protože obsahuje čaj.
Ilustrační foto | Zdroj: Freepik.com
Co když svou léčbu doplňujeme o bylinky a přírodní medicínu?
Platí úplně stejná pravidla jako u ostatních léčiv. Řada bylinek, přírodních doplňků stravy a speciálních potravin dokáže zvýšit nebo snížit koncentraci léku v krvi. Jako příklad uvedu mátu peprnou. Máta obsahuje mentol, což je látka, která snižuje účinek některých léků, protože urychluje jejich odbourávání v těle. Zatímco lék za normálních okolností funguje správně, pokud se kombinuje s pravidelným užíváním máty, klesá jeho účinek o 30, 40, výjimečně třeba i 50 %.
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) | Zdroj: Freepik.comDalšími příklady mohou být kmín, pepř, kurkuma, ananas a další exotické plody… Takže obezřetnost je určitě na místě i u těchto produktů.
Můžeme si takových interakcí všimnout i sami?
Vždycky, když se u mě objeví nějaké nežádoucí účinky, které jsem nikdy neměl, ačkoli daný lék užívám už léta, měl bych se zamyslet nad tím, jestli jsem neměl nějakou neobvyklou potravinu, kterou obvykle nejím.
Jak bychom tedy měli užívat léky správným způsobem s ohledem na jejich vstřebání a účinnost?
Nejlepší prevencí vzniku nežádoucích interakcí léčiv s nápoji je zapíjet léky čistou, pokud možno neperlivou vodou. Je to levné, snadno dostupné a nejúčinnější řešení.
