Jak zvládnout období školkových nemocí
Dokud jsou děti malé a zůstávají do dvou, tří let s vámi doma, celkem to jde. Ale jakmile vstoupí do školkového kolektivu, takřka obratem onemocní. Lusknutím prstů chytí rýmu nebo kašel a ze školky vám volají, že si pro děti máte přijet, protože mají teplotu. V průměru až osmkrát za sezonu. A mnohé příznaky přetrvávají i několik týdnů.
NA GENECH (NE)ZÁLEŽÍ
Je možné, že dítě zdědilo slabou imunitu po někom z rodičů. Ale to není tak zásadní. Bez ohledu na genetiku ale děti chytají nové infekce především proto, že se z domácího prostředí přesunou v určitém věku do nových míst, včetně školky.
Doslova každý nový člověk, místo, a věc vystavují děti novým bacilům, bez ohledu na to, jak moc máte doma čisto, nebo jim budete mýt ruce. Existuje totiž několik stovek různých virů, které navíc pořád mutují, takže je velmi těžké se jim vyhnout. A zatímco prvních několik měsíců života si dítě udržuje část imunity od své matky, později už se jeho imunitní systém musí snažit sám.
Ilustrační foto | Zdroj: Freepik.comTrénink obranyschopnosti
„Jedná se o přirozené setkávání imunity dítěte při střetu s choroboplodnými zárodky, především viry, které kolují v dětských kolektivech. Imunita dítěte je po nástupu do školky vystavena zcela novým podnětům, z nichž některé proběhnou nepozorovaně, jiné pak v podobě běžného kašle a rýmy,“ vysvětluje MUDr. Eva Vrbová, alergoložka a imunoložka z ordinací Immuno-Flow.
Pokud máte doma více dětí podobného věku, ty mladší si touhle fází většinou projdou ještě v předškolkovém věku. Jejich nemocnost se totiž obvykle kryje se školkovou docházkou starších sourozenců. A je to tak opravdu v pořádku. „I opakované lehké infekce horních cest dýchacích v podzimním a zimním období jsou v tomto věku běžné. Podezřelé jsou až situace, kdy se jedná o častější infekty a infekty vyžadující antibiotickou léčbu,“ říká MUDr. Vrbová.
Ilustrační foto | Zdroj: Freepik.comMoc svetrů škodí
Děti bývají nemocné hlavně na podzim a v zimě. S venkovní teplotou to ale souvisí jen částečně. Vážnější příčinou je, že některé respirační viry mají tendenci cirkulovat ve zvýšené míře sezónně právě v chladných měsících. Silné vrstvy oblečení tedy děti neuchrání, spíš naopak. Hrozí, že se přehřejí, zpotí, a k nastydnutí bude už jen krůček.
Mnohem lepší je funkční oblečení, které odvádí pot od pokožky směrem ven a udržuje tělo v suchu. Navíc dětem dovoluje se pohodlně pohybovat. A pohyb na čerstvém vzduchu je pro imunitu nejlepší.
Špinavý domov – zdravé dítě?
Děti vyrůstající v přehnaně dezinfikovaném prostředí mají horší imunitu než ty, které v raném věku zakusí tzv. zdravou špínu, tedy běžný nepořádek, hlínu na zahradě, pískoviště apod. Výsledky studie lékařů z pediatrické kliniky na univerzitě ve švédském Goteborgu také jasně říkají, že v rodinách, které myjí nádobí ručně, mají děti mnohem nižší výskyt alergií, astmatu a senné rýmy, než v rodinách s myčkou na nádobí. Protože myčky odstraňují bakterie samozřejmě účinněji.
Podobné výzkumy provedli švédští alergologové a imunologové s dudlíky. Víte, jak je nepříjemný pohled na rodiče, který zvedne dudlík ze země, olízne ho (aby ho očistil) a pak vrátí dítěti? Pro imunitu je to ale skvělé! Rodičovské sliny dokážou snížit riziko vzniku alergie u dětí.
Zkrátka, život ve sterilním prostředí paradoxně není vůbec zdravý.
Co pomůže při virózách?
ZAMĚŘTE SE NA SMRKÁNÍ. Naučte děti smrkat a nepřehánějte to s nosními kapkami. Jejich dlouhodobým používáním se stahují cévy, nedokrvuje se sliznice a dojde k odumření buněk.
VYPLACHUJTE NOS. Ideálně mořskou vodou nebo Vincentkou. V době většího náporu nemocí se vyplatí používat ji i denně jako prevenci.
NEMOCNÉ DÍTĚ NECHTE VYLEŽET. Když uspěcháte rekonvalescenci, hrozí, že opět onemocní.
DOPLŇUJTE „DÉČKO“. Přes zimu je vitamínu D málo, protože se běžně vytváří v kůži díky slunečnímu záření. Ideální je v podobě kapiček, doplněný o vitamin K2 pro lepší vstřebávání.
DBEJTE NA PESTROU STRAVU. Důležitý je dostatek zeleniny a ovoce, mléčných výrobků, luštěnin a celozrnných výrobků. Imunitu podporují kysané mléčné výrobky, protože podporují mikrobiom. Také zařaďte ryby, ořechy a semínka jako zdroj omega-3 mastných kyselin.
CHOĎTE S DĚTMI VEN A NECHTE JE PROSPAT. Pohyb a pobyt venku způsobuje prokrvení dýchacích cest, sliznic očí a uší, čímž se zvyšuje jejich odolnost. A spánek je zásadní pro regeneraci.
OTUŽUJTE JE. Stačí, když miminko necháte už při přebalování několik minut nahaté, zatímco si s ním hrajete nebo mazlíte. Teplota v místnosti by měla být kolem 20 stupňů. Ještě lepší je ale pro otužování voda. Začněte s vlažnou žínkou, kterou omýváte dítěti končetiny, každý týden snižujte teplotu o stupeň. Až dítě zvládne teplotu žínky kolem 20 stupňů na celém těle, můžete přejít ke sprchování.
Ilustrační foto | Zdroj: Freepik.com
