Kdo se nám postará o duši?

Pocit, že jsme, jak zjednodušeně říkáváme, „zralí na psychiatra“ zažije v různé intenzitě alespoň jednou za život každý z nás. O to důležitější je, že ony pomáhající profese a jejich odborníci existují. Kdo, kdy a jak nám tedy pomůže k životní rovnováze a dobrému pocitu?

Stejně jako u fyzického zdraví a péče o tělo platí, že nejdůležitější je prevence, platí totéž i u zdraví duševního a tzv. dobrého životního pocitu, wellbeingu.

Jeho nepostradatelnou součástí je kvalitně poskládaný jídelníček, pohyb, dostatek spánku (doporučuje se alespoň sedm hodin denně) a volný čas pro věci, které máme rádi. Naplnit den setkáváním s přáteli, výlety je skvělé. Každý z nás ale potřebuje také samotu, ideální pro rozjímání, zklidnění a ujasnění si i toho, co a proč v životě chceme dál.

Co mám dělat, kouči?

Pokud tápeme v otázkách jako „co chci v životě dál“, může nás posunout setkání s koučem. Úkolem kouče je pomoct vám ujasnit si životní cíle, popsat situaci, ve které se nacházíme, a podpořit nás v hledání cest k řešení.

S pomocí kouče tak můžeme nejen rozlousknout obtížné životní situace, ale i potvrdit si, nebo objevit své silné stránky. Ať už pro profesní život nebo pro ten soukromý je totiž velmi důležité silné stránky vytěžit a na slabých pracovat.

Ilustrační foto | Zdroj: Freepik.com

Psychologa, prosím

Jsou psychologové a také kliničtí psychologové. Po vystudování oboru je každý jen psychologem. Pokud se ale dál vzdělává a doplní si postgraduální studium, navíc v medicíně, přidá atestaci, zhruba pět let trvající praxi ve zdravotnictví, stává se psycholog klinickým psychologem.

Kliničtí psychologové často pracují pod hlavičkou nějakého zdravotnického zařízení, například nemocnice. Pomáhají diagnostikovat neurodegenerativní poruchy, deprese, bývá součástí odborného hodnotícího týmu, když u starších lidí vzniká podezření na vznik stařecké demence, pomáhá rozlišovat poruchy osobnosti a také dělá tzv. průvodní zprávu pro psychiatra,“ vysvětluje Bára Riedl Černíková, psycholožka a body psychoterapeutka v jednom.

Ilustrační foto | Zdroj: Freepik.com

Psychoterapie: povídání i řešení traumatu

Jak vidíte, psycholog i klinický psycholog se může stát psychoterapeutem. "Ke klinickému psychologovi-psychoterapeutovi se dostávají většinou těžší případy psychických obtíží. Lidé, pro které je komplikované zapadnout do společnosti, s poruchami osobnosti nebo lidé se stanovenou psychiatrickou diagnózou, k níž daný psychiatr doporučí podstupovat také terapii. Mohou to tedy být například i případy poruchy příjmu potravy, sebepoškozování a podobně,“ popisuje odbornice.

Psychoterapii může provozovat také psycholog bez doplněného postgraduálního vzdělání – v tom případě jde ale o soukromou praxi.

„Tím se psychoterapie stává dostupnou bohužel jen pro klientelu, která si ji může dovolit. Protože setkávat se pravidelně, například jednou za týden, a za hodinové sezení zaplatit třeba i 1500 Kč, skutečně není pro každého,“ doplňuje Bára Riedl Černíková. A v každém případě doporučuje vybírat si jen terapeuty spadající do profesní organizace, jako je Česká asociace pro psychoterapii nebo si alespoň ověřit vzdělání daného terapeuta. Říkat si "psychoteraput" totiž může kdokoli, není to právně nebo státem regulované.

Situací, ve kterých můžeme využít psychoterapii, je mnoho: „V řadě případů přicházejí ti, kteří si potřebují především popovídat. V době, kdy navázat kvalitní vztahy, mít někoho skutečně blízkého a důvěryhodného, je stále těžší, supluje psychoterapie právě tyto chybějící blízké vztahy. A je v pořádku ji tak využít. Může vás totiž kromě jiného naučit, jak takové vztahy budovat, co do nich přinášet nebo naopak co do nich nepatří,“ vysvětluje odbornice.

Terapie je na místě při pocitech přepracování, vyhoření, dlouhodobého stresu, když se vám dlouhodobě zdá, že se vám nedaří, nefungují právě vztahy (včetně partnerských, protože pak tu máme tzv. párovou nebo rodinnou psychoterapii).

Ilustrační foto | Zdroj: Freepik.com

A obvykle se stává, že v průběhu psychoterapie rozbalíte nakonec svých témat více, protože mnoho potíží spolu vzájemně souvisí.

Ilustrační foto | Zdroj: Freepik.com

Kdy je to pro psychiatra?

Psychiatr je lékař se specializací na duševní zdraví. Jako jediný smí předepisovat léky.

Nasměrovat nás psychiatrovi může třeba psychoterapeut, pokud vidí, že jsme v takovém stádiu vyčerpání, že nejsme schopní fungovat v běžném životě ani v terapii.

„Pokud bych to měla připodobnit, pak psychoterapie je jako hnojivo a voda. U extrémně vyčerpaných lidí, lidí s hlubokými nebo čerstvými traumaty, je pak medikace a péče psychiatra jako zemina. Tedy základ, v počátku mnohem důležitější než povídání s terapeutem. Jakmile medikace zabere, je možné oboje kombinovat. Řada psychiatrů také terapii doporučuje pro doplnění. A není výjimkou, že psychiatr a terapeut spolupracují,“ popisuje Bára Riedl Černíková.

K psychiatrovi je tedy vhodné zajít v případě velkého, silného, čerstvého traumatu. V případě opravdu silných, běžné fungování znemožňujících panických atak a úzkostí, depresí.

„Může dokonce dojít k psychiatrické hospitalizaci proti vůli pacienta. To v případech ohrožení na zdraví či na životě u samotného pacienta nebo u rizika ohrožení pacientem pro jeho okolí,“ doplňuje ještě na závěr odbornice.