Když tělo křičí o pomoc: 7 varovných signálů

1. Únava

Únava nás vždycky upozorňuje, že něco není v pořádku – buď jste přepracovaní, máte hodně stresu, nebo jste změnili režim a tělo si potřebuje zvyknout. Může ale signalizovat i chudokrevnost nebo u mladších lidí počínající onkologické onemocnění.

Pokud si odpočinete, vyspíte se, akutní stres odezní, ale únava nemizí, je to jasný signál vyrazit k lékaři. Obzvlášť když se k ní přidají další příznaky: dušnost, bušení srdce, pokles výkonnosti, změna hmotnosti nebo poruchy spánku.

Pokud obtíže přetrvávají déle než tři až čtyři týdny, zhoršují se nebo začínají ovlivňovat běžné fungování, případně nemůžete najít objektivní důvod únavy, je rozumné probrat ji s praktickým lékařem, říká MUDr. Jan Doleček, předseda Sdružení praktických lékařů Chrudim.

2. Bolesti hlavy, zad a kloubů

Mám zase špatný den, to je stresem, to je věkem…

Slyšíte se? Jenže pokud se bolest pravidelně vrací, nejde o špatný den ani věk. MUDr. Jan Doleček říká jasně: "Bolest, která se vrací, není nepříjemnost, je to zpráva."

Za opakující se bolest se považuje taková, která se objevuje několikrát týdně nebo se pravidelně vrací po dobu několika týdnů, aniž by měla jasnou příčinu.

Dlouhodobé bolesti hlavy mohou signalizovat migrénu nebo potíže s krční páteří, bolesti zad souvisí například s meziobratlovými ploténkami a opakující se bolest kloubů může být projevem revmatoidní artritidy či degenerativních změn. Potíží ale může být spousta – a třeba úplně jiných.

Včasné vyšetření praktickým lékařem vám je umožní identifikovat a řešit v době, kdy je to nejjednodušší a dá se zabránit dlouhodobým komplikacím.

Dlouhodobá únava může být varovným signálem | Zdroj: AI OZP

3. Bušení srdce

Bušení srdce coby běžná reakce na stres, fyzickou námahu nebo silné emoce je v pořádku. Zpozornět byste ale měli, když se objevuje i v klidu, bez zjevné příčiny, pravidelně se vrací nebo zesiluje.

Varovné je, pokud bušení doprovází dušnost, závratě nebo pocit na omdlení, nebo pokud si všimnete nepravidelného tepu či „přeskakování“ srdce. Může jít o úzkost, ale také o arytmii či akutní srdeční problém, například fibrilaci síní, která bez odborné péče může vést k srdečnímu selhání.

Riziko se zvyšuje při cukrovce, vysokém cholesterolu, nadváze nebo kouření.

Těchto sedm signálů těla si zaslouží naši pozornost | Zdroj: OZP AI^

4. Pálení žáhy

Pálení žáhy po těžkém jídle, kávě, alkoholu nebo vleže po jídle jednou za čas se dá řešit pastilkami z lékárny. Pokud se ale opakuje několikrát týdně, budí vás ze spaní a kvůli kašli musíte spát zbytek noci vsedě, je to signál ho řešit.

Pálení žáhy vzniká při návratu žaludečních šťáv do jícnu, odborně se mu říká gastroezofageální refluxní choroba.

Dlouhodobé dráždění jícnu může vést k zánětu, vředům, zúžení jícnu nebo dokonce k tzv. Barrettovu jícnu, což zvyšuje riziko rakoviny jícnu.

5. Změny trávení

Jednorázové zažívací potíže, jako nadýmání, průjem nebo zácpa, jsou běžné – třeba při stresu nebo při cestování. Pokud se ale opakují při obvyklém režimu, přidají se k nim bolesti břicha, krev ve stolici nebo k nim nevysvětlitelně hubnete, je čas navštívit lékaře.

Příčina může být funkční – syndrom dráždivého tračníku – nebo zánětlivá, například Crohnova choroba. Výjimkou ale není ani počínající rakovina tlustého střeva či vaječníků.

Včasná prevence začíná obyčejnou návštěvou ordinace | Zdroj: Freepik.com

6. Dlouhodobě zvýšený krevní tlak

Vysoký krevní tlak většina lidí necítí, protože nebolí. Varovnými signály mohou být bolesti hlavy, závratě, bušení srdce, únava nebo občasné krvácení z nosu.

Pokud si tlak měříte doma a hodnoty máte týdny, nebo dokonce měsíce nad 140/90 mmHg, vydejte se k lékaři.

Dlouhodobá hypertenze zatěžuje srdce, cévy i ledviny a zvyšuje riziko infarktu, mozkové mrtvice nebo srdečního selhání.

7. Psychická nepohoda

Jste unavení, buší vám srdce, často máte průjem… a možná se poznáte i v dalších příznacích z předchozích odstavců. Nemusí to vždycky znamenat vážnou tělesnou nemoc. Tělo tak dává najevo, že potřebuje, abyste se postarali o svou psychiku.

Typické pro psychosomatická onemocnění je, že člověk přestává mít radost z běžných věcí a aktivit. Cítí se dlouhodobě vyčerpaný, nemocný nebo má pocit, že nezvládá běžný život, vysvětluje MUDr. Doleček.

Tělo a psychika jsou úzce propojené. I když vám praktický lékař řekne, že jste tělesně zdraví, může doporučit psychologickou nebo psychiatrickou péči.

Zdroj: NHS, NIDDK, WHO – Hypertension, NZIP ČR