Kvašené potraviny: zimní posila trávení

Kvašené potraviny nejsou jen trend

Kysané zelí, kefíry nebo jogurty už dávno nejsou připomínkou vesnické spižírny našich babiček. Stávají se běžnou součástí moderního jídelníčku – a není to náhoda. Podle odborníků mají kvašené potraviny skutečně co nabídnout.

Nejde jen o chuť a tradici, ale především o jejich vliv na trávení, imunitu a celkovou rovnováhu organismu. Právě v zimě se jejich přínosy mohou projevit nejvýrazněji.

Co se děje při kvašení

Kvašení je přirozený proces, při kterém mikroorganismy – bakterie a kvasinky – přeměňují cukry obsažené v potravinách na kyseliny nebo alkohol. Právě díky tomu vzniká typická nakyslá chuť a zároveň látky, které prospívají střevům.

Výsledkem jsou živé kultury, které mohou podpořit trávení, usnadnit vstřebávání živin a snížit zátěž trávicího systému.

Kysané zelí patří mezi nejznámější a nejdostupnější kvašené potraviny. | Zdroj: Shutterstock.com

Proč mají kvašené potraviny smysl hlavně v zimě

Zimní období dává našemu tělu zabrat. Slunce je méně, čerstvé sezónní zeleniny ubývá a jídelníček často tvoří těžší, sytější pokrmy. K tomu se přidává vyšší výskyt nachlazení a únava. Právě v tomto období mohou kvašené potraviny pomoci udržet střevní mikrobiom v lepší kondici, což má úzkou souvislost s imunitou.

Nejde přitom o žádnou moderní výstřednost. Kvašení pomáhalo lidem přežít zimu dávno před érou supermarketů a lednic. To, co fungovalo tehdy, má své místo i dnes.

Mléčné výrobky jsou skvělou volbou zejména pro začátečníky. | Zdroj: Shutterstock.com

Kefír a jogurt jako ideální začátek

Pro ty z nás, kteří s kvašenými potravinami teprve začínají, jsou mléčné varianty dobrou volbou. Třeba kefíru někteří lidé říkají „silnější bratr“ jogurtu. Obsahuje totiž širší spektrum bakterií a kvasinek a řada lidí ho lépe snáší i při nesnášenlivosti laktózy.

Jogurt je osvědčená klasika. Ideální je bílý, bez přidaného cukru a s obsahem živých kultur. Hodí se ke snídani, do dipů nebo jako základ jednoduchých dresinků.

Kysané zelí a další zeleninové stálice

Kysané zelí má v české kuchyni pevné místo a nejde jen o chuť. Obsahuje vitamin C, vlákninu a přirozená probiotika, která podporují trávení. Kvašením ale nemusí projít jen zelí. Skvěle funguje i mrkev, červená řepa nebo okurky – bez použití octa.

Pro odvážnější je tu také korejské kimchi. Kvašení dodává zelenině výraznější chuť, jemnou kyselost a zároveň prodlužuje její trvanlivost.

Nejčastější kvašené potraviny a jejich místo v jídelníčku. | Infografika OZP

Je domácí kvašení bezpečné?

Domácí fermentace má někdy pověst rizikové činnosti, ale při správném postupu je zcela bezpečná. Nutriční terapeutka Dana Šímová upozorňuje, že důležité je dodržovat základní pravidla: správně sterilizovat nádoby, použít vhodný solný roztok, zamezit přístupu kyslíku a hlídat teplotu.

Povedenou fermentaci poznáte podle příjemně kyselé vůně, nepřítomnosti plísně a křupavé konzistence zeleniny.

Jak často kvašené potraviny jíst

Ani u kvašených potravin neplatí, že čím více, tím lépe. Ideální je zařazovat je pravidelně, ale v menších porcích. Tělo si na živé kultury zvyká postupně a náhlé množství může způsobit nadýmání nebo nepohodlí.

Při nákupu sledujte složení. Některé výrobky jsou tepelně upravené, což sice prodlužuje trvanlivost, ale ničí živé kultury.