Nemocné dítě: co zvládnete doma a kdy navštívit lékaře?

Rodičovská role se často prolíná s mnoha profesemi. A než děti vyrostou, naučíme se i mnohé jejich nemoci „načíst“ a zvládat bez návštěvy lékaře. Je skvělé proto vědět, zda můžete indispozici dítěte zvládnout doma, nebo je lépe vydat se za odbornou pomocí.

Procesem rozhodování vás provede neonatoložka a dětská lékařka MUDr. Soňa Šuláková.

Rychlá domácí diagnostika

Nad banálnějšími problémy, které nevyžadují akutní zásah Zdravotnické záchranné služby, si zkusme položit následující otázky:

• Kdy se objevily první potíže a jakého jsou charakteru?

• Mělo dítě horečku, a jak byla vysoká?

• Objevily se kromě horečky další obtíže? Zvracení nebo průjem?

• Jak dlouho problémy trvají? Je dítě nápadně klidné až apatické nebo naopak neklidné a setrvale pláče?

• Pilo dostatečně? Snědlo snad něco špatného?

• Jestliže chodí do dětského kolektivu či školky, neobjevila se tam v poslední době nějaká infekční nemoc?

Jak se zachovat, když je dítě infekční

U infekčních nemocí je důležité vyřadit dítě z kolektivu a nechat ho v izolaci domácího prostředí. Každá nemoc má dobu infekčnosti jinou. Například u neštovic je dítě infekční již 1–3 dny před výsevem vyrážky, a dále pak až do stadia krusty (tzn. vytvoření strupu). Při běžné rýmě je člověk infekční nejvíce 2–3 dny od prvních příznaků, u chřipky trvá nakažlivost 5–7 dnů.

Tohle zvládnete sami

Co dělat, když má dítě horečku

• Za horečku považujeme údaj na teploměru nad 38,3 °C. U dětí se horečka vyskytuje často, i ta vysoká. Je signálem, že se v organismu něco děje. Může být příznakem infekčního onemocnění, dehydratace, ale i růstu zoubků.

• Na začátku nemusíte k lékař okamžitě. Raději dítě pozorujte a počkejte na vývoj a další příznaky.

• Návštěva lékaře je vhodná, až pokud horečka trvá u kojence déle než 24 hodin, nebo déle než 3 dny u starších dětí.

• Důležité je, abyste horečku a její vývoj měřili. Novorozencům a kojencům nejčastěji v konečníku, větším dětem v podpaží, či infrateploměrem na kůži – ale tyto hodnoty nemusí být přesné, spíše orientační.

• Nechte dítě odpočívat na klidném, stinném a dobře větraném místě.

• Malého pacienta s horečkou přikryjte jen lehkou přikrývkou. Pouze pokud má chladné okrajové části končetin, třesavku, mramorovanou kůži, tak ho více oblékněte a teple přikryjte.

• Je důležité dodržovat pitný režim. Dítě by mělo dostatečně pít, ideálně vlažné až chladné nápoje, např. vodu, slazený i neslazený čaj, naředěnou ovocnou šťávu. Kojeným dětem nabízejte často prs, nekojeným mléčnou formuli, starším pak i kojeneckou vodu a čaj.

• Proti horečce funguje chlazení. Buď ve vaně, kdy postupně připouštějte chladnější vodu, voda by měla spíše vlažná, ne ledová. Nebo pomáhají obklady na čelo, bérce a předloktí.

• Léky proti horečce podávejte v dostatečné dávce. Účinné látky paracetamol, ibuprofen jsou volně prodejné ve formě čípků, sirupů, žvýkacích tablet, rozpustných prášků a tablet v různé gramáži podle věku a hmotnosti dítěte. Ibuprofen můžete dávat dětem starším 3 měsíců od hmotnosti 6 kg, paracetamol lze podávat už od narození.

• Vývoj teploty a podávání léků si zapisujte, může to pomoci vám, rodičům, i lékařům při dalším rozhodování.

• Po dobře dávkovaném antipyretiku teplota na přechodnou dobu klesne, sníží se i bolesti a dítěti se uleví. Po odeznění účinku ale zpravidla teplota opět stoupne. Je prokázáno, že podávání antipyretik, léků na snížení teploty, nijak neovlivňuje délku trvání nemoci.

Co dělat, když dítě zvrací

Také zvracení je u dětí poměrně častý jev. Provází infekční (nejčastěji rotavirová, enterovirová) onemocnění trávicího traktu, ale také infekční záněty středního ucha nebo zápal plic. Typické je zvracení při horečce. Někdy se vyskytuje zvracení po přejedení, kdy dítě nemá ani zvýšenou teplotu, ani horečku, a hned poté se mu uleví. V létě může být příčinou úžeh či úpal.

Děti, zejména kojenci, mohou trpět takzvaným gastroezofageálním refluxem (strava a žaludeční šťávy se vrací do jícnu).

Navštívit lékaře je třeba, pokud zvracení trvá 48 hodin, dítě přestává močit, má okoralé suché rty, nemá slzy. Také když je bolestínské, má nafouklé a citlivé bříško, horečku, bolesti hlavy. U dětí je nutná opatrnost, protože k dehydrataci dochází daleko rychleji než u dospělých.

Důležitý je dostatek tekutin, dítě po celou dobu nevolností nechejte v polosedě, někdy pomůže úlevová poloha na levém boku.

Jak si poradit s průjmem

Průjmem označujeme opakované vodnaté stolice (někdy s příměsí hlenu nebo krve), které přicházejí u kojenců v četnosti více než 5x za den, u větších dětí více než 3x za den. Pokud má dítě více než 10–12 stolic denně, po dobu delší než 48 hodin, je lepší vyhledat lékaře. Nejčastější příčinou průjmů u dětí jsou infekce, virové nebo bakteriální.

Důležité je posoudit stav hydratace dítěte. Správný stav signalizuje vlhký jazyk, nebo také to, jestli má dítě při pláči slzy. Překontrolujte, jak vypadají jeho rty, kolikrát močilo, nebo kolik pomočilo plen za den. A pleny také zvažte, ať víte, jaký byl reálný objem moči.

Zkuste zvednout část kůže, např. na břiše nebo hřbetu ruky mezi palcem a ukazováčkem. Je-li dítě dostatečně hydratované, po uvolnění stisku se kůže ihned vrátí do původní polohy. Pokud se kůže vrací pomaleji (typicky několik sekund), může to být známkou dehydratace.

Jak se zachovat?

Zahajte ihned doplňování tekutin, podávejte je ale postupně v malém množství po lžičkách.

Můžete také zkusit tzv. čajovou pauzu (pouze u větších dětí!). Dělá se to tak, že po dobu pěti až šesti hodin zcela vynecháte stravu, děti nesmí nic jíst. A během této doby mu podáváte pouze dostatek černého neslazeného čaje po lžičkách, v malém množství najednou.

Co jíst?

Kojené děti by během akutního průjmu měly být i nadále kojeny. Má-li dítě kvůli ztrátám tekutin žízeň častěji než obvykle, mělo by být také k prsu přikládáno častěji. V kojení by se mělo pokračovat i v případě, že je podáván ústy rehydratační roztok.

Během a krátce po průjmu je třeba vyvarovat se přechodů na jinou stravu.

Kojenci, kteří jsou krmení z lahve, dostanou neředěnou mléčnou formuli pro kojence.

Děti krmené hypoalergenním kojeneckým mlékem ho dostávají dále.

Malé a starší děti s lehkou až středně těžkou dehydratací by měly do čtyř až šesti hodin po započetí rehydratace dostat obvyklou stravu. Začíná se s odtučněnými jídly z těstovin, brambor nebo rýže, s ovesnou a krupicovou kaší, později slanými tyčinkami, chlebem či polévkami (bramborovou, mrkvovou). Pokud dítě nic nevyzvrací, lze přejít na normální stravu.

Je třeba vyvarovat se džusů s vysokým podílem fruktózy, sacharózy nebo sorbitolu (např. jablečného či hruškového) a dále bublinkových nápojů a limonád.

Co dělat, když má dítě kašel

Kašel je příznakem onemocnění, jehož nejčastější příčinou bývá u dětí virová infekce horních cest dýchacích, lidově známá jako nachlazení. Méně častou, ale stále rozšířenou příčinou je bakteriální zánět dýchacích cest.

Kašel může provázet i alergická onemocnění, může být také příznakem astmatu. Pokud má ale dítě při kašli také rýmu, bolest v krku, bolest svalů či kloubů, je pravděpodobnější virová infekce.

Suchý kašel je dusivý, dráždivý kašel, dítě nic nevykašlává. Po několika dnech buď odezní, nebo se změní v kašel produktivní (spojený s tvorbou a uvolňováním hlenu). Pokud je příliš obtěžující, vysilující, dítě při kašli cítí bolest na hrudi či nezabírají volně prodejné léky, vezměte ho k lékaři.

Vlhký kašel je doprovázený tvorbou hlenu, ať už ho dítě vykašlává přímo nebo někdy polyká a následně vyzvrací, nebo jen zjistíte zahlenění. V tomto případě je třeba odstranit hlen z dýchacích cest, protože je ideálním prostředím pro množení bakterií.

Jaká je nejvhodnější léčba podle typu kašle?

• Při vlhkém kašli používejte léky, které hlen rozpouštějí, nebo pomáhají k jeho snadnějšímu vykašlávání. Takové léky se nazývají expektorancia nebo mukolytika.

• Forma léku může být různá – kapky, sirup, tablety proti kašli.

• Suchý kašel je dobré tlumit a volit léky ze skupiny antitusik.

• Vždy je nutný dostatečný přísun tekutin, větrání a případně zvlhčování vzduchu.

Co když má dítě pupínky/vyrážku

Vyrážka bývá poměrně častým příznakem virových či bakteriálních onemocnění, ale objevuje se i u některých dalších nemocí. Často jde například o adenovirózy, herpetické infekce, syndrom ruka-noha-ústa (tzv. sedmá nemoc, vysoce infekční onemocnění, jež nejčastěji postihuje děti do 5 let a mezi jejíž příznaky kromě vyrážky patří zvýšená teplota, dvoudenní horečka a bolesti v krku). Mohou se ale objevit i závažné choroby bakteriálního původu spojené se septickými stavy, jako je meningokoková sepse.

Pro určení původu vyrážky vám pomůžou následující otázky.

• Kde se vyrážka objevila poprvé? Svědí?

• Objevila se najednou, nebo se pupínky vyrazily postupně?

• Co dítě jedlo a pilo?

• Bylo na slunci?

• Vyskytuje se ve škole / školce nějaké infekční onemocnění?

• Měnili jste domácí zvyklosti jako např. prášek na praní, typ plen?

• Vyskytuje se současně s vyrážkou zvýšená teplota nebo horečka, zánět spojivek, rýma nebo bolest v krku?

Léčba vyrážky doma

Na svědivou vyrážku podávejte antihistaminika (léky tišící alergické projevy) a počkejte pár hodin na reakci. Používejte suché jemné bavlněné volné dobře vymáchané oblečení, dítě nechte ve větrané místnosti, vyvarujte se s ním pobytu na slunci a sledujte vývoj vyrážky.