Muchomůrka zelená: Otrava může přijít až po hodinách

Každoročně se začátkem houbařské sezóny přichází případy více či méně závažné záměny jedovatých hub za jedlé. Podle informací IKEM skončilo po konzumaci hub loni v nemocnici v ČR více než 200 lidí, někteří z nich i v život ohrožujícím stavu.

Problém přitom nepředstavují jenom jedovaté houby. Silnou nevolnost totiž mohou způsobit i ty jedlé, pokud je nevhodně skladujeme.

Muchomůrka zelená patří k nejnebezpečnějším

Za nejnebezpečnější houbu v Česku odborníci dlouhodobě považují muchomůrku zelenou, přezdívanou také „klobouk smrti“. Nebezpečná je hlavně tím, že první příznaky otravy se objevují až po 6–12 hodinách od konzumace. Lidem tak často zpočátku nedochází, že může jít o otravu houbami.

„Po prvních zažívacích obtížích může přijít krátké období zdánlivého zlepšení. Toxin ale mezitím napadá játra a ledviny a během několika dnů může dojít k jejich selhání,“ upozorňuje doc. MUDr. Eva Kieslichová, Ph.D., přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM.

Riziko mohou představovat také houby, jejichž původem, nebo správným určením si nejsme jisti, včetně hub darovaných jinou osobou. Je přitom jedno, zda jsou čerstvé, sušené nebo mražené – sušení ani zmrazení neodstraňuje jedovatost hub natolik, aby bylo možné považovat jejich konzumaci za bezpečnou. Zdravotní obtíže mohou způsobit i jedlé houby, pokud byly nevhodně skladované.

Muchomůrka zelená, nejnebezpečnější jedovatá houba v Česku | Zdroj: OZP AI

Muchomůrku zelenou, která patří mezi nejnebezpečnější houby a je častou příčinou život ohrožujících otrav, houbaři nejčastěji zaměňují za některé druhy holubinek, žampionů nebo dokonce bedel.

„V IKEM jsme loni měli hospitalizované 3 pacienty se závažným selháním jater v souvislosti s otravou muchomůrkou zelenou. Díky časné diagnóze a moderním metodám léčby se všechny podařilo vyléčit bez nutnosti transplantace jater,“ upřesňuje MUDr. František Čížek, lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM.

Co dělat při podezření na otravu houbami

Při podezření na otravu houbami kontaktujte co nejdříve zdravotní pomoc | Zdroj: OZP AI

Pokud se po konzumaci hub objeví nevolnost, zvracení, průjem nebo bolesti břicha, je důležité co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc nebo kontaktovat záchrannou službu.

V případě nejistoty je možné obrátit se také na Toxikologické informační středisko, které poskytuje nepřetržitou telefonickou konzultaci při podezření na otravu.

Pokud je postižený člověk při vědomí a schopen spolupráce, je možné po konzultaci se zdravotníky podat 5 až 10 tablet aktivního uhlí. Nejdůležitější je však neodkládat odborné vyšetření.

„Asistenční služba se často setkává se situacemi, kdy lidé váhají, zda už jejich potíže vyžadují lékařské vyšetření. U podezření na otravu houbami doporučujeme nečekat na zhoršení stavu a raději situaci konzultovat co nejdříve. Včasná reakce může být zásadní zejména u závažných otrav,“ říká vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP MUDr. Jana Ježková.

Pozor také na děti

„Děti jsou vzhledem ke své nižší tělesné hmotnosti k účinkům houbových toxinů citlivější a otrava u nich může mít závažnější průběh. Houby jsou navíc pro malé děti hůře stravitelné, proto odborníci doporučují zvýšenou opatrnost při jejich zařazování do jídelníčku, zejména u dětí do 6 let věku. Vždy záleží na množství požitého toxinu v poměru k tělesné hmotnosti,“ doporučuje MUDr. Karolína Füzy, lékařka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM.

Děti jsou k účinkům houbových toxinů citlivější než dospělí. Odborníci proto doporučují zvýšenou opatrnost při podávání hub zejména dětem do šesti let věku.

Nespoléhejte jen na mobilní aplikace

Mykologové upozorňují, že aplikace v mobilních telefonech nemusí být při určování hub vždy spolehlivé. Pokud už tedy houby sbíráte, je vhodné si úlovek alespoň vyfotit z více úhlů.

Fotografie mohou v případě zdravotních potíží pomoci lékařům nebo toxikologům s rychlejším posouzením situace. Cenné mohou být také zbytky nasbíraných hub nebo připraveného pokrmu.

Dokumentace nálezu včetně prostředí, ve kterém houby rostly, může významně pomoci při diagnostice případných zdravotních potíží | Zdroj: OZP AI

„Při zdravotních potížích po konzumaci hub může být pro lékaře cenná každá informace. Pokud mají lidé k dispozici fotografii nasbíraných hub nebo si pamatují místo a dobu sběru, může to pomoci při rychlejším posouzení situace. Zároveň doporučujeme nespoléhat při určování hub pouze na mobilní aplikace a v případě nejistoty raději houby nekonzumovat,“ doplňuje MUDr. Ježková z Asistenční služby OZP.

Zdroj: Text vznikl ve spolupráci s IKEM (Institut klinické a experimentální medicíny)