Psychické zdraví je zásadní pro každého z nás
S jakými nejčastějšími obtížemi se na vás jako psychoterapeutku klienti obracejí?
Klienti, kteří čerpají služby na pojišťovnu, často přicházejí s nějakými somatickými obtížemi. To znamená, že třeba špatně spí nebo mají poruchy trávení, či jinou tělesnou nepohodu, kterou se nedaří vyřešit standardní somatickou medicínou, a přemýšlejí, zda by tyto tělesné potíže mohly souviset s jejich náročnou životní situací. Využijí tedy často příspěvek od pojišťovny na to, aby si o svých tématech s někým pohovořili.
Pak přicházejí také lidé, kteří se třeba jen chtějí poradit ohledně nějaké tíživé situace doma. Ať už to jsou neshody v partnerských vztazích, hrozící rozvod nebo mají třeba problémy se svými dětmi, zvlášť když se děti sebepoškozují nebo trpí depresemi.
Já se pak snažím pochopit širší souvislosti jejich problémů. Ptám se na rodinné pozadí, dětství, blízké vztahy i na klíčové životní události, které klienta v jeho dosavadním životě ovlivnily. Hledáme vzorce chování, které se utvářely v dětství a v dospělosti mohou být kontraproduktivní a je potřeba je pozměnit.
Jak to bude vypadat, když vám zavolám s tím, že nemůžu spát a nechci už brát prášky na spaní?
Domluvíme se na prvním setkání, které u mě dostanete zhruba v horizontu dvou až tří týdnů. Na něm vám vysvětlím, jak pracuji, z jakých terapeutických směrů vycházím, jak celý terapeutický proces funguje a co od něj můžete očekávat.
Budeme se bavit o tom, co se děje ve vašem životě. Zda máte problémy v práci, nebo jste zažil/a nějakou ztrátu. Budeme se snažit propojit symptomy, tedy problémy se spánkem, se situacemi ve vašem životě a hledat možnosti, jak si v životě lépe poradit.
Budeme tedy hledat příčinu?
Ano, přesně tak. Budeme se snažit porozumět symptomu v kontextu vašeho života a pak zaměříme pozornost na to, jak by se ta situace mohla změnit, pokud je to možné, anebo jak se na ni můžete adaptovat, když změna možná není.
Jak dlouho k vám klienti většinou chodí?
To je hodně různé. Některým klientům jde primárně o vyřešení jednoho ohraničeného problému a potkáme se třeba jen na 3-5 sezeních. A pak jsou klienti, kteří chtějí spolupracovat dlouhodobě, i několik let.
A jak správného psychoterapeuta poznám? Co by pro mě osobně měl splňovat?
S vhodným psychoterapeutem nebo psychoterapeutkou se cítíte dobře. Máte pocit, že vám skutečně naslouchá, že jej /ji zajímáte. Nemáte obavu se svěřit i s niternějšími pocity – i když to samozřejmě vyžaduje nějaký čas a odvahu. Odborník s vámi mluví s respektem, klidem a nesnaží se vám vnucovat konkrétní postupy, názory či pravdy.
Jak si vybrat psychoterapeuta
- Formálně je potřeba se dívat především na kvalifikaci. Hlavním kritériem je vysokoškolské vzdělání a pětiletý komplexní psychoterapeutický výcvik.
- Psychoterapeut by měl také podstupovat celoživotní vzdělávání a pravidelnou supervizi, to znamená, že by měl o své práci mluvit s jiným kolegou.
- Je dobré si také ověřit, jestli je členem některé odborné společnosti, což ho zavazuje dodržovat etický kodex. Tohle všechno by měl mít dobrý psychoterapeut uvedeno na svých webových stránkách.
Kde takového kvalifikovaného odborníka najdu?
Doporučuji se dívat na stránky odborných společností, jako jsou třeba stránky České asociace pro psychoterapii, nebo přímo na stránky zdravotní pojišťovny.
A co když nejsou moje potíže ještě tak vážné, abych potřebovala psychoterapeuta? Můžu si nějak pomoci sama?
Můžete začít sebepéčí a využít různé online zdroje a rozcestníky, jako je třeba Opatruj.se, kde najdete spoustu testů, které mohou pomoci s hodnocením, jak jsou vaše potíže závažné.
Pokud potíže neustupují, je dobré absolvovat alespoň jedno sezení a o závažnosti obtíží se poradit například právě s psychoterapeutem.
Kdybyste měla zmínit tří věci, na které by se člověk měl zaměřit, aby mu bylo lépe?
Je potřeba o sebe pečovat, najít si čas na odpočinek, koníčky, i když by to byla třeba jenom pěkná knížka nebo krátká procházka.
A důležité je všímat si, co se děje kolem nás a v nás. Můžeme k tomu využít třeba nějaké techniky, jako je mindfulness, a věnovat pozornost svým pocitům. Na konci dne je dobré se zamyslet nad tím, jak jsme jej strávili, jestli nejsou nějaké věci, které potřebujeme ještě dotáhnou nebo naopak věci, které je potřeba opustit nebo od nich odstoupit a nevěnovat jim tolik energie.
Obecně také platí, že jsme vztahoví tvorové – pěstovat dobré a naplňující vztahy je pro nás proto přínosné.
A co děti? Co můžeme jako rodiče udělat, abychom předešli duševním problémům svých dětí?
Především byste měli pečovat o sebe, o svou psychiku a o své dospělé vztahy. Rodiče často přivádějí dítě do terapie s tím, že „má problém, vyřešte to“. Většinou je ale problém hlavně na straně rodičů a ve vztazích v rodině či širší komunitě, nikoli čistě na straně dítěte.
Důležité je s dětmi mluvit o tom, co zažívají, a mít o ně zájem. A když už nějaký problém skutečně nastane, vyhledat odborníka. Kromě psychoterapeutů se ale můžete poradit i s rodinným poradcem nebo s odborníky v pedagogicko-psychologické poradně.
Děkuji za rozhovor.
