Syndrom přetížení: když únava nepřechází
Budík zazvoní a vy už v tu chvíli víte, že dnešní den bude dlouhý. Ne proto, že by vás čekal maraton schůzek. Spíš proto, že jste unavení už od probuzení. Možná trpíte syndromem přetížení, kterého si často všimneme až ve chvíli, kdy nás tělo začne brzdit a volat: Pomaleji, pomaleji!
Ráno káva, dopoledne druhá káva, odpoledne rychlá svačina mezi dvěma úkoly a večer pocit, že hlava ještě běží, ale tělo už dávno vypnulo. Žijeme v době, kdy být vytížený je skoro společenská disciplína. Jenže někde mezi pracovními maily, nákupy a nekonečným seznamem „ještě rychle něco zařídit“ se snadno stane, že energie začne docházet. A únava, která dřív zmizela po víkendu, najednou zůstává.
Tělo má vlastní brzdy
Stres není vždycky nutně nepřítel. V rozumné míře nás dokáže vyburcovat a pomoct zvládnout náročné situace. Problém nastává ve chvíli, kdy se z krátkého sprintu stane permanentní běh bez cílové pásky.
Tělo pak jede v režimu pohotovosti: spánek není tak hluboký, koncentrace kolísá a drobnosti, které dřív nezabraly skoro žádnou energii, najednou stojí až moc sil. Syndrom přetížení je vlastně tichý signál, že naše tempo je dlouhodobě rychlejší než schopnost regenerace.
Dlouhodobé přetížení se často projevuje už po probuzení | Zdroj: OZP AIPřetížení a vyhoření
Syndrom vyhoření a vytížení – je to totéž?
Dost často se tyhle dva termíny pletou, taky jsou si podobné. Ale stejné nejsou, přetížení je spíš dlouhodobý stav, kdy se na nás vrší až moc povinností, stresu a podnětů najednou.
V anglickojazyčných médiích se často používá termín „feeling overwhelmed“, tedy pocit, kdy je člověk doslova zaplavený myšlenkami, emocemi i tlakem okolí a má dojem, že už nedokáže všechno zvládat.
Syndrom vyhoření je pak často další krok. Jde o hlubší psychické vyčerpání spojené především s prací a ztrátou motivace. Přetížení může být ale jednou z cest, která k vyhoření nakonec vede.
Uvolnit se z dlouhodobého přetížení pomáhá vhodně zvolená aromaterapie. | Zdroj: Freepik.comPozor na začarovaný kruh
Jenže pozor, dlouhodobý stres se může často velice snadno proměnit v začarovaný kruh. Když jsme přetížení, reagujeme citlivěji na podněty, které bychom jindy zvládli bez větších problémů. Hluk v restauraci, drobná poznámka kolegy nebo obyčejný pracovní úkol.
Tyhle malé stresory se pak začnou navzájem posilovat a vytvářejí takzvaný stresový cyklus. Různé zdroje napětí se odrážejí jeden od druhého, postupně se násobí a člověk je čím dál podrážděnější a vyčerpanější.
Co se tedy stane? Stres přichází ze všech stran, přitom ho spouští právě naše vlastní vyčerpání. A co můžeme udělat pro zlepšení? Zpomalit, dát tělu prostor k odpočinku a vědomě přerušit tenhle kolotoč drobnými pauzami, pohybem nebo chvílí klidu během dne.
Tři jednoduché tipy proti přetížení
Vůně
Aromaterapie není jen trend z wellness studií, čich vede poměrně přímou cestou do částí mozku, které mají na starosti emoce a stres. Zapalte si svíčku, kápněte si do aromalampy esenciální olej – vhodné jsou levandule, bergamot nebo santalové dřevo, ty vás zklidní a pomůžou usnout.
Cvičení
Když jsme přetížení, máme často pocit, že na pohyb už nezbývá energie. Jenže právě jemný pohyb může být paradoxně jedním z nejjednodušších způsobů, jak tělo dostat z napětí. Ideální je jóga nebo pomalé protažení. Výhoda? Nejsou o výkonu, spíš o návratu k dechu a pozornosti k vlastnímu tělu. Stačí pár minut denně.
Čaj
Zní to až podezřele jednoduše? Už naše prababičky věděly, že bylinkové čaje dokážou zklidnit, například nálev z meduňky, heřmánku, nebo levandule. Je v tom ale ještě něco navíc. Čaj vás totiž donutí zpomalit. Musíte ho zalít, chvíli počkat, až se vylouhuje, sednout si a vypít ho.
Uvolnit se z dlouhodobého přetížení pomáhá vhodně zvolená aromaterapie. | Zdroj: Shutterstock.com^
Zdroj: Psychology Today, Verywell Mind, The Times, Harvard Health
