Úpal nebo úžeh? Jak ochránit děti v létě

Léto, zmrzlina, koupaliště. Ale někdy taky situace, kdy dítě najednou zrudne, bolí ho hlava a místo radosti z vody se mu chce třeba zvracet. Úpal a úžeh zní skoro stejně, ale dvojčata to nejsou. Jak je od sebe rozeznat a co dělat, když to se sluncem přeženete?

Děti mají zvláštní talent ignorovat vlastní únavu. Dokážou běhat po hřišti v poledním vedru, odmítat pití a ještě tvrdit, že „jim není horko“. Jenže dětské tělo se přehřívá rychleji než to dospělé a právě to je zrádné. Nezřídka pak přijde úpal nebo úžeh. Není to ale totéž, lidé si tyhle dvě věci často pletou, přitom rozdíl je jasný.

Úžeh: když slunce míří přímo na hlavu

Úžeh vzniká hlavně z přímého slunečního záření. Typicky tedy po dlouhém pobytu na slunci bez čepice. Nejvíc trpí hlava, šíje a mozek dostávají pořádně zabrat.

Dítě bývá rozpálené, bolí ho hlava, může být malátné, mrzuté nebo dokonce zvracet. Někdy se přidá citlivost na světlo a vysoká horečka.

Dětský organismus se přehřívá rychleji než tělo dospělého | Zdroj: Shutterstock.com

Typické je, že k potížím často dojde až několik hodin po pobytu venku. Takže dítě, které ještě odpoledne stavělo hrad z písku, může večer ležet doma jako malá hadrová panenka.

Úpal: tělo už nestíhá chladit

Úpal není jen o slunci. Vzniká z přehřátí organismu obecně. Klidně i ve stanu, rozpáleném autě nebo nevětraném pokoji. Tělo zkrátka nestíhá odvádět teplo.

Dítě pak bývá unavené, přehřáté, může být zmatené, rychle dýchá a hodně se potí. Někdy se naopak přestane potit úplně, což už je velký varovný signál.

Objevuje se žízeň, slabost a někdy i kolaps.

Jak poznat, že nejde jen o „trochu horka“

Každé dítě po dni venku občas padne únavou do postele. Jenže pokud je k tomu nápadně horké, apatické, zvrací nebo si stěžuje na silnou bolest hlavy, je čas zbystřit. Podezřelé je také zmatené chování, skelný pohled nebo situace, kdy dítě nereaguje jako obvykle.

U malých dětí může být prvním signálem neobvyklý pláč, podrážděnost nebo naopak nezvykle velká ospalost. A pokud se přidá vysoká horečka, která nesouvisí s nachlazením, slunce je často hlavní podezřelý.

Rozdíly mezi úpalem a úžehem u dětí v typických situacích | Zdroj: OZP AI

První pomoc? Hlavně klid a stín

1. První pravidlo? Dostat dítě pryč z horka. Ideálně do stínu nebo chladnější místnosti.
2. Sundat přebytečné oblečení, nabídnout pití po malých doušcích a začít ochlazovat. Ne ledovou sprchou, tělo nepotřebuje další šok, ale postupné zchlazení. Vlažná voda, mokrý ručník nebo chladný obklad na čelo a šíji udělají větší službu než panická koupel v ledové vodě.
3. Dítě by mělo odpočívat a rozhodně není chvíle na větu: „Tak se trochu prospíš a pak půjdeme ještě na atrakce.“
4. Pokud dítě zvrací, je zmatené, má potíže s dýcháním nebo nereaguje normálně, je na místě kontaktovat lékaře.

Prevence, která nestojí skoro nic

| Zdroj: Shutterstock.com

Nejlepší boj s úpalem a úžehem je ten, který vůbec nemusíte svést.

Děti nepotřebují být venku v pravé poledne, i když mají pocit, že právě tehdy je svět nejzábavnější.

Klobouk nebo kšiltovka nejsou módní doplněk rodičovské paranoie, ale docela chytrý vynález.

A pití není něco, co se řeší až ve chvíli, kdy dítě prohlásí, že má žízeň.

Velkou službu dělá i obyčejný stín, lehké oblečení a občasné pauzy. Dětské tělo neumí s vedrem vyjednávat tak dobře jako dospělé. Když se přehřeje, rychle začne protestovat.

Většina případů úpalu nebo úžehu skončí po odpočinku a ochlazení bez následků. Děti mají úžasnou schopnost regenerace.

Zdroj: Státní zdravotní ústav, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Mayo Clinic, UNICEF