Zapomenuté nemoci: černý kašel, záškrt, spalničky
Statistiky jsou neúprosné. V ČR i dalších státech Evropské unie rapidně narůstají počty výskytu vysoce infekčních onemocnění, jako je černý kašel, záškrt nebo spalničky.
„Tato onemocnění patří do skupiny dětských nemocí. Mají stejnou cestu přenosu vzduchem, případně kapénkami po přímém kontaktu s nakaženým. Před vzdušnými nákazami je ochrana obtížná. Co do nakažlivosti jsou nejnakažlivější spalničky a z této trojice je nejméně nakažlivý záškrt, byť onemocnění záškrtem je svým průběhem a smrtností nejzávažnější,“ uvádí nás do problému MUDr. Zdeňka Jágrová, emeritní ředitelka Hygienické stanice Hlavního města Prahy.
ČERNÝ KAŠEL
Typický je pro něj záchvatovitý dávivý kašel s dlouhým, táhlým nádechem a přerušovaným výdechem připomínajícím kokrhání. V těžkých záchvatech může postižený i zvracet a známé jsou případy, kdy doslova pod náporem tlaku doslova „praskají“ žebra. Může nás ale zmást, že přichází vcelku nenápadně. „Předchází mu tzv. katarální stádium s netypickými příznaky, jako je teplota, zánět nosohltanu. Všechny případy navíc nemají typické příznaky, mnohdy se jedná pouze o dlouhodobý, jeden až dva měsíce trvající kašel nereagující na běžné léky. U novorozenců do šesti měsíců věku také nemusí být kašel typický, spíš se popisuje ‚lapavé‘ dýchání, může však docházet k apnoickým pauzám, tedy k okamžikům bez dechu,“ vysvětluje MUDr. Jágrová, podle které je zásadní včas stanovit diagnózu. Pokud se zavčasu podají antibiotika, nemocný se obvykle rychle uzdraví.
Inkubační doba je asi deset dnů. Nejvíc nakažlivý je člověk obvykle prvních 14 dnů. Projevy kašle přetrvávají i celé měsíce. Po včasném podání antibiotik nakažlivost prudce klesá.
SPALNIČKY
Vysoce nakažlivé spalničky se projevují zánětem spojivek, rýmou, kašlem a vysokými horečkami dosahujícími i 41 ⁰C. Mezi 3. a 7. dnem se nejprve na obličeji a později po celém těle objeví červená vyrážka, která přetrvává další čtyři dny až týden. Na dásních a na sliznicích v ústech mohou vyrašit malé bílé tečky (Koplikovy skvrny). V těžších případech spalničky provázejí komplikace typu bakteriální superinfekce, zánět středního ucha, zápal plic, zánět hrtanu, postižení mozku a další.
Jde o virové onemocnění, proti kterému antibiotika nepomáhají. Podávají se léky na snížení teploty, užívá se medicína na zklidnění kašle a vyrážky. Antibiotika lékař předepisuje až při komplikacích. Jednou z nich, naštěstí velmi vzácnou, je fatální sklerotizující zánět mozku. Vzniká přibližně šest let po prodělaném onemocnění a postihuje cca čtyři až jedenáct lidí ze 100 tisíc těch, kteří spalničky prodělali.
Spalničky mají inkubační dobu 7–21 dní. Nejvíce nakažlivý je člověk 4 dny před prvními příznaky a 4 dny po začátku onemocnění. Lékaři doporučují očkování.
ZÁŠKRT
Záškrt býval jednou z hlavních příčin dětské nemocnosti a úmrtnosti. „V současnosti se smrtnost díky očkování pohybuje mezi 5 – 10 % u dětí mladších 5 let věku. U osob nad 40 let dosahuje až 20 %,“ podotýká MUDr. Jágrová.
Projevuje se zánětem horních cest dýchacích, vyrážkou, zánětem spojivek, ale i zánětem vaginy. V komplikovaných případech může pacienta postihnout zánět srdečního svalu či neurologické komplikace. A jak už bylo řečeno: 5–10 % dětí mladších 5 let na záškrt umírá a fatální diagnóza se týká také až 20 % nemocných nad 40 let.
„Popisované projevy se vyskytují u těch kmenů záškrtu, které produkují toxin. Kmeny netoxigenní mají průběh nákazy klinicky lehký. U kožní formy jsou projevem kožní vředy, komplikace u této kožní formy jsou vzácné. Inkubační doba záškrtu je dva až pět dnů. K přenosu dochází vzdušnou cestou, u kožní formy může dojít i kontaminací bakteriemi z kožních lézí, je popsán i přenos syrovým mlékem,“ vysvětluje MUDr. Jágrová.
Obezřetnost na místě
I když není třeba se bát jako na začátku 20. století, měli bychom být opatrní. "Tím, že je populace očkována, dochází k výraznému omezení šíření infekcí. Problémem posledních let je ale skutečnost, že proočkovanost nedosahuje potřebných hodnot. Např. k přerušení přenosu spalniček je nezbytná proočkovanost alespoň 95 % populace očkovaných dvěma dávkami vakcíny. Dnešní způsob života a vysoká mobilita také přináší riziko zavlečení různých infekcí, jak těch, které se u nás historicky vyskytují, tak vzácných importů infekcí, např. typu Ebola,“ varuje.
Pokud bude proočkovanost vysoká, omezí se šíření infekce i v případě zavlečení prostřednictvím nelegálních migrantů. „Například u zmíněného záškrtu může dojít k přenosu, ale postiženy jsou osoby, které přijdou do těsného kontaktu, třeba v ubytovnách apod. Jinak je přenos výjimečný. Vznik epidemií postihující větší počet obyvatel není zejména pro očkovanou populaci reálný. Legální migranti a žadatelé o azyl musí podstoupit karanténu a očkování dle našich předpisů.“ Takže riziko se výrazně snižuje.
Jak jsou na tom těhotné
Specifickou rizikovou skupinou jsou těhotné ženy. „Novorozenci a kojenci, kteří jsou příliš malí na to, aby mohli být plně očkováni, jsou vystaveni zvýšenému riziku závažného průběhu onemocnění a úmrtí. Pro jejich nejlepší ochranu je nezbytné zajistit, aby všechny doporučené vakcíny obsahující černý kašel byly podány včas. Očkování během těhotenství v posledním trimestru se ukázalo jako nejefektivnější. Očkování ostatních členů rodiny zdaleka takový ochranný efekt nepřineslo. Očkování těhotných touto neživou vakcínou je bezpečné a protilátky přenesené od matky dítě dostatečně chrání do doby, než obdrží všechny dávky základního očkování,“ říká MUDr. Jágrová.
Příspěvek zdravotní pojišťovny
Na přeočkování proti černému kašli moou klienti OZP využít příspěvek na očkování ve výši až 1000 Kč. Ten je určený na očkování nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, a to včetně aplikace očkovací látky.
