Zdravý mikrobiom: pro imunitu i psychickou pohodu

17.10.2025

Na kůži, ale také všude uvnitř nás bydlí miliardy bakterií. Říká se jim mikrobiom a starají se o naši imunitu stejně jako psychickou pohodu a celkovou rovnováhu těla.

Autor: Jana Potužníková

Slovo „bakterie“ přitom na první poslech nevyvolává pocit bezpečí.

Ale nejsou bakterie jako bakterie. Zatímco ty, které drhneme z kuchyňské linky po porcování syrového kuřete, si skutečně zaslouží odstranit, jsou i takové, které bychom si měli hýčkat. A mezi ně rozhodně patří bakterie tvořící střevní mikrobiom neboli mikrobiotu. Protože pokud jsou v kondici právě tyto střevní bakterie, jsme v kondici také my – v té fyzické i psychické.

Ve střevech máme druhý mozek

U kondice mikrobiomu jde o všechno. Jak se píše v knize Zdravá střeva od manželů Sonnenburgových: „Mikroorganismy v našem střevě zásadně ovlivňují to, zda jsme nemocní, nebo zdraví, štíhlí, nebo obézní, dobře naladění, nebo náladoví.“

Zdravé střevní bakterie totiž znamenají silnou imunitu. Hovoří se o tom, že více než 70 % imunity sídlí právě ve střevech. Silný mikrobiom nám tak pomáhá čelit alergiím, intolerancím, dokonce umí vysílat signály a chutě na správné, zdravé potraviny, když se například snažíme hubnout.

Odborníci o střevním mikrobiomu mluví v posledních letech dokonce jako o takzvaném druhém mozku. Aktuální výzkumy skutečně potvrzují, že právě střevní bakterie se dokážou postarat o to, aby od nich šly informace přímo do mozku, skrze který pak opravdu ovlivňují chod celého těla.

Když se mají bakterie dobře, produkují například hormony dobré nálady, jako je serotonin s endorfinem. Na ty pak reaguje mozek a ladí se do mnohem větší pohody.

Když si dokážeme udržet zdravý střevní mikrobiom, udržíme v harmonii celé své tělo.

Štíhlé tělo. Silné tělo plné energie.

Polotovary, stres a likvidace bakterií

Jenže poslední dobou se mikrobiomu moc nedaří. Zaprvé jsme během covidu začali cíleně likvidovat bakterie v obavách o svůj život. Za těch posledních pár let je snad všechno dezinfekční a ničí 99,9 % mikrobů kolem nás.

Že se zbavíme nemocí, je fajn. Ale spolu se škodlivými bakteriemi přicházíme i o ty potřebné, tedy o mikrobiom.

Také jsme už dávno předtím vyměnili jednoduchou, pestrou a zdravou stravu našich předků za polotovary a průmyslově upravované potraviny a jídlo s nadbytečným množstvím cukru, soli i tuků. Jenže mikrobiom nesnáší smažené chipsy a ani nemá rád, když si ještě v osm večer dáme po nekonečné poradě cestou domů na benzínce páté kafe, abychom vůbec dojeli.

Mikrobiom potřebuje spánek, ale my ponocujeme. Rád si dá čerstvé, kvalitní, lokální, vitamíny nabité potraviny, ale my buď nestíháme jíst, nebo se pak na noc přejíme fast foodem. Vlastně je fantastické, že se péče o mikrobiom shoduje se všemi doporučeními zdravého životního stylu. Ale kdo z nás je dodržuje, že?

Revoluce v léčbě čehokoliv

Objev mikrobiomu je rozhodně revoluční a spousta poznatků kolem něj nás ještě čeká. Aktuálně probíhají výzkumy, které zkoumají léčbu alergií nebo už zmíněných intolerancí prostřednictvím mikrobiomu. Psychiatři (u nás v čele s Radkinem Honzákem) přicházejí s teoriemi o léčbě psychických onemocnění skrze uzdravení střevního mikrobiomu.

Vlastně to v budoucnosti klidně může vypadat tak, že si definujeme, které bakterie je třeba potlačit, a které kmeny naopak doplnit u konkrétní nemoci, a tak vyřešíme spoustu chronických potíží, s nimiž si dneska nevíme rady!

Možná se jednou díky bakteriím v našich střevech budou dít zázraky. Zatím postačí, když si svůj malý zázrak pojistíme správnou stravou a omezením stresových faktorů.

Čím živit mikrobiom?

Protože jde o živé organismy, ocení nejlépe „živou“ stravu. Proto si v rámci ozdravení střev ordinujte co nejvíce čerstvé zeleniny a ovoce. Nejen kvůli obsahu enzymů, ale také proto, že právě čerstvé ovoce a zelenina jsou ideálními zdroji vlákniny, tedy prebiotických kultur.

Důležitý je hlavně inulin, specifický druh vlákniny, který patří mezi prebiotika. Pracuje tak, že ve střevech začne kvasit, přemění se na mastné kyseliny s krátkým řetězcem a chrání mimo jiné střevní stěny před zánětem. Mastné kyseliny jsou pak také zdrojem energie!

Zásadní jsou potraviny, v nichž probíhá mléčné kvašení (kysané mléčné produkty, ale také kysané zelí, pickles nebo asijské kimči).

Pokud potřebujete střeva zpočátku vyloženě „nakopnout“, zajděte i do lékárny a chtějte prebiotika i probiotika, čím více živých kultur, tím lépe.

ALE POZOR: koupená probiotika sice dodají do vašich střev nové prospěšné kmeny bakterií, ale ty neosídlí střeva trvale, pouze dočasně posílí řady vašich vlastních mikrobů. Proto jsou svým způsobem důležitější prebiotika („nastartují“ tvorbu vašich vlastních probiotických kultur). Proto je zásadní dodávat tělu prebiotickou a probiotickou stravu pravidelně, ideálně denně, aby hladina zdravých bakterií nekolísala.

Můžete si také nechat aktuální mikrobiom otestovat ze stolice, zjistit, které kmeny z laktobacilů, bifidobakterií a dalších by stálo za to přidat, posílit, a můžete si koupit nejen hotová probiotika v lékárně, ale existují také možnosti nechat si je namíchat na míru!

Text vznikl ve spolupráci s Klárou Kvapilovou.

ROZHOVOR: U řady neduhů by stačilo obnovit přirozenou sílu mikrobiomu

Jaký vliv má na mikrobiom dnešní uspěchaná doba? Jak se mu (ne)líbí čas, který trávíme na internetu? Jak se mění s věkem a proč je pro jeho kondici důležitý pohyb? O tom a o dalších souvislostech jsme si povídali s „trenérkou imunity“, Klárou Kvapilovou, která se více než 16 let zabývá výživou a poslední 4 roky výhradně mikrobiomem.

Je známo, že mikrobiomu neprospívá stres, ale když se řekne stres, představíme si ten, co máme v práci, ve vztazích, s dětmi… Jenže to, vzhledem k tomu, v jaké době žijeme, asi nebude všechno?

To, že stres představuje pro mikrobiom zkázu, už víme, ale to, co pro něj znamená komplexní vliv doby, ve které žijeme, se bere v potaz ještě velmi málo. Nejde totiž jen o stres z práce, ale my jsme nonstop ve stresu z notifikací, které chodí na mobil. Neustále kontrolujeme zprávy, e-maily, skrolujeme sociální sítě…

To všechno nás udržuje v napětí.

A přestože pro objektivní vyhodnocení dopadu těchto aspektů nám ještě chybí data, můžeme si být jistí, že vliv na mikrobiom mají výše uvedené faktory každý den. Když se vlivem stresu naruší rovnováha mikrobiomu, pak také zpětně platí, že jsme vinou oslabeného mikrobiomu vůči stresu méně odolní. Točíme se v kruhu.

NÁZOR ODBORNÍKA

Klára Kvapilová

Trenérka imunity a střevní mikroflóry

Více než 16 let praxe a 17 500 klientů. Pomáhá klientům odstranit problémy s nadýmáním, trávením, hormony, psychikou, hubnutím i únavou. Zaměřuje se na nalezení skutečné příčiny obtíží, ne na potlačení příznaků. Učí své klienty pochopit vlastní tělo, najít skutečnou příčinu potíží a nastavit jednoduchý a funkční systém, díky kterému se jim do života vrátí energie, stabilita a klid.

"Prvním krokem ke zdravému tělu a stabilní psychice je zdravý mikrobiom. Jakmile ve střevech chybí přátelské bakterie, dochází k přemnožení nepřátelských/špatných a vzniká mnoho problémů. Protože právě ve střevech se skrývá více než 70 % naší imunity a tvoří se tam 95 % hormonu štěstí SEROTONINU," říká Klára Kvapilová.

Ale jak jsme se do něj dostali?

Stresová odolnost každého z nás je na začátku života daná – právě vlivem mikrobiomu, který je zčásti nějak daný dědičností, ale především se postupně formuje v mámině těle, při porodu, během kojení. Mikrobiom pak pomáhá produkovat neurostransmitery, jako je serotonin, endorfin a dopamin, které zodpovídají za pocity dobré nálady.

A zatímco si všichni myslíme, že k jejich produkci dochází především v mozku, není to pravda. Ve střevech vzniká určitě víc serotoninu než v mozku jako takovém.

Jenže když mikrobiom dostává časem zabrat – životním stylem, nevhodnou stravou, stresem…

… tak ubývá bakterií, omezuje se pestrost složení mikrobiomu nebo patogenní bakterie začínají převažovat nad těmi prospěšnými. A obratem se tlumí i produkce serotoninu, dopaminu nebo endorfinů. A najednou například stojíte před léčbou psychických obtíží. U nich se pak množství chybějících neurotransmiterů uměle navyšuje pomocí léků.

Ale vlastně by stačilo včas obnovit přirozenou sílu mikrobiomu, aby se zase mohl postarat o produkci vhodných neurotransmiterů ve větší míře.

Může na to stačit obyčejné jídlo?

Je to určitě skvělý základ. Ale potraviny, které dnes konzumujeme, jsou živinově mnohem chudší, než bývaly ještě za našich babiček, které na zahradě nic neurychlovaly, nehnojily chemií apod. Zajistit ze současných zdrojů tělu nutriční spokojenost je čím dál náročnější. Snad s výjimkou bio a farmářské produkce.

Je proto naprosto v pořádku volit i vhodné doplňky stravy, k nimž mohou patřit probiotika. Ale ani pak nemáte se zdravým mikrobiomem vyhráno. Protože když se u bio oběda necháte vystresovat e-mailem z práce a po večeři si pustíte zprávy v televizi, má to zase vliv na mikrobiom a produkci neurostransmiterů.

A co s tím tedy?

Opečovávejte své zdraví komplexně. Dobře spěte. Nebojte se odpočívat. Odpojujte se od internetu. Mluvte se svými blízkými. Jděte na večeři s přáteli. Vraťte se ke knížkám. A hýbejte se! To je velmi důležité. Protože při pohybu se v těle zase zvedá produkce hormonů, třeba dopaminu. Pak se cítíte dobře.

A když se cítíte dobře? To už víte, jedou ty správné hormony. A také jste pravděpodobně štíhlí, což se zase dostáváme k další problematice, kterou dnes představuje obrovský nárůst zánětlivých (civilizačních) onemocnění. Se zánětlivými procesy v těle si totiž poradí jen silný, zdravý mikrobiom…

Jeho složení a odolnost se mimochodem mění i s věkem. Je obdobím s nejsilnějším mikrobiomem dětství?

Spíš než to, kdy je nejsilnější, je asi důležitější pojmenovat, kdy probíhají největší změny v jeho složení i v množství bakterií. Jeho vznik během těhotenství a porodu je první zlomový okamžik. Pak přijde puberta a hormonální změny. U žen musíme zmínit samozřejmě menopauzu.

Ale není možné říct, že mikrobiom seniorů je horší nebo slabší než třeba náš, lidí ve středním věku. Právě proto, že když oni „krmili“ svůj mikrobiom v dětství, krmili jej obvykle mnohem kvalitnější stravou. Běhali hodně venku, pěstovali pořád něco na zahrádce, tedy dotýkali se a dotýkají se více hlíny, jež je plná mikroorganismů, které s osidlováním mikrobiomem opravdu hodně pomáhají…

O to víc je asi důležité u nás, lidí z dalších generací, nebrat na lehkou váhu možnost potravinových doplňků včetně těch probiotických?

Ano, ale ještě se vrátím k těm změnám souvisejícím s mikrobiomem a přibývajícím věkem. Protože se opravdu nepřehlédnutelně mění druhové osídlení bakteriemi, což je skvěle doložitelné na bifidobakteriích. Když se narodíte, tvoří až 95 % mikrobiomu a starají se například o nepropustnost střevní stěny, drží pod kontrolou patogenní bakterie, které nás jinak ohrožují záněty.

A pak je vám najednou pětatřicet, čtyřicet, a máte bifidobakterií sotva pět procent! Jejich místo obsadily jiné druhy, což je v pořádku. Ale hezky nám to reflektuje, jak tělo stárne.

TIP: