Zima a hormony: proč klesá nálada

Ráno se vám nechce vstávat, večer byste si nejraději lehli už v šest a mezi tím se snažíte fungovat, jak se dá? V zimě se podobné pocity objevují častěji a nejde o lenost. Chladné období totiž výrazně ovlivňuje hormonální rovnováhu v těle a tím i naši psychiku.

Zima na nás nepůsobí jen „v hlavě“, ale i biochemicky a hormonálně. Kratší dny, méně denního světla a změny v produkci melatoninu, serotoninu a dopaminu dokážou zpomalit celý systém. Výsledkem je nižší energie, větší klidový režim a vyšší náchylnost ke stresu.

Krátké dny, více tmy a melatonin

V zimě je nejvýraznější změnou nedostatek přirozeného světla. Světlo přitom řídí náš cirkadiánní rytmus, tedy vnitřní hodiny, které ovlivňují spánek, bdění i hladiny hormonů. Když slunce zapadá brzy, mozek dostává signál k útlumu.

To přímo ovlivňuje produkci melatoninu – hormonu, který se tvoří ve tmě a navozuje ospalost. V zimě ho tělo produkuje více, proto se často cítíme unavení, zpomalení a méně výkonní.

Méně denního světla znamená vyšší produkci melatoninu a větší únavu. | Zdroj: AI OZP

Serotonin a vliv na náladu

Denní světlo má zásadní vliv i na tvorbu serotoninu, často označovaného jako „hormon dobré nálady“. Vzniká mimo jiné díky světlu dopadajícímu na sítnici oka. Když ho tělo vyrábí méně, nálada se postupně zhoršuje.

Jsme citlivější, snáz nás něco rozhodí a častěji pociťujeme smutek nebo vnitřní těžkost. Lehkost, která v létě přichází téměř automaticky, se v zimě vytrácí.

Nedostatek světla může ovlivnit tvorbu serotoninu a tím i náladu. | Zdroj: AI OZP

Dopamin v zimním režimu

Serotonin ale není jediný hráč. Dopamin je hormon motivace, radosti a odměny. V létě nás žene ven, za pohybem a zážitky. V zimě jako by zpomalil.

Nadšení se hledá hůř, motivace kolísá a i oblíbené aktivity mohou působit spíš jako povinnost. Místo akce často vítězí gauč, deka a pocit, že zítra je taky den.

I v zimě pomáhá pohyb a denní světlo udržovat psychickou rovnováhu. | Zdroj: AI OZP

Stres, adaptace a zimní „mód“

Zima klade na tělo i další nároky. Méně pohybu, méně sociálních kontaktů a častější pobyt uvnitř znamenají méně přirozených antistresorů. Nižší množství slunečního světla je navíc spojeno i s nižší tvorbou vitaminu D, který nepřímo ovlivňuje nervový systém a náladu.

Z evolučního hlediska ale zimní útlum dává smysl. Tělo je nastavené na sezónní změny a v minulosti šetření energií pomáhalo přežít období s menším přísunem potravy. Dnes už sice hlad nehrozí, biologické mechanismy v nás ale zůstaly.

Když je zimní splín víc než splín

Pokud je vám psychicky hůře dlouhodobě, může jít o víc než běžnou zimní únavu. U některých lidí se objevuje sezónní afektivní porucha (SAD) – deprese vázaná na roční období.

Projevuje se výrazným poklesem energie, změnami nálady i chutí k jídlu. Zatímco lehký zimní splín je běžný, SAD už může výrazně zasahovat do každodenního života. V takovém případě je na místě vyhledat odbornou pomoc.

Zdroje: Harvard Health, Scientific American, Mayo Clinic Health