Movember: Co vědět o rakovině prostaty a varlat
Někteří muži nechodí k lékaři vůbec nebo se objednají až ve chvíli, kdy je něco trápí. Jenže právě u nádorových onemocnění může být čekání zrádné. Pozdní odhalení některých nádorů totiž může zkomplikovat léčbu a snížit šanci na vyléčení.
Důvodů, proč muži zanedbávají prevenci, je několik. „Potkává se strach z výsledku, stud i představa, že vyšetření bude nepříjemné nebo bolestivé. Další překážkou je přesvědčení ‚nic mě nebolí, tak jsem zdravý‘. A svou roli může hrát i představa, že muž má všechno zvládnout sám a o potížích nemluvit. Někteří také nechtějí znepokojovat rodinu nebo se obávají její reakce,“ vysvětluje urolog a sexuolog MUDr. Marek Broul, primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Právě proto mají kampaně, jako je Movember, svůj smysl. Pomáhají bořit mýty, přibližují, co přesně se děje při vyšetření u lékaře, a připomínají, že starat se o zdraví není známka slabosti, ale zodpovědnosti.
Otevírají také další téma, o kterém se jinak příliš nemluví. „O prostatě nebo varlatech se díky nim dá mluvit mezi kolegy a kamarády bez rozpaků a zbytečného strašení,“ dodává MUDr. Broul. Muži pak snáz překonají ostych, víc si všímají varovných signálů a spíš vyhledají lékaře včas. A právě to může být v případě vážného onemocnění zásadní.
V souvislosti s mužským zdravím se nejčastěji mluví o nádorech prostaty a varlat. Co je to nejdůležitější, co byste o nich a o jejich prevenci měli vědět?
Rakovina prostaty
Jak ji poznat?
Zrádné je, že v počátečních stadiích se nemusí projevovat nijak. Později se mohou objevit potíže s močením – například častější nutkání na toaletu nebo slabý či přerušovaný proud moči. Přidat se může i krev v moči. Objevit se mohou také problémy s erekcí nebo bolest při ejakulaci. Tyto potíže však mají řadu jiných, mnohem častějších příčin a samy o sobě na rakovinu prostaty neukazují.
„U prostaty je nejdůležitější vědět, že na příznaky nemáme čekat. Slabší proud moči, častější močení nebo noční vstávání si zaslouží vyšetření, přestože často souvisejí s nezhoubným zvětšením prostaty. Krev v moči by měl lékař posoudit vždycky. Pozornost vyžaduje také nevysvětlitelné hubnutí nebo přetrvávající bolesti kostí či zad. Tyto příznaky však samy o sobě rakovinu nepotvrzují,“ upozorňuje MUDr. Marek Broul.
Největší mýtus?
Je právě čekání na bolest. „Za nejnebezpečnější mýtus považuji představu, že rakovina musí bolet. Časný nádor prostaty přitom často žádné obtíže nezpůsobuje,“ říká odborník.
Jak na prevenci?
V Česku funguje program časného záchytu karcinomu prostaty určený mužům od 50 do 69 let. O zapojení se mohou informovat u svého praktika nebo urologa. „Při rodinném výskytu, obzvlášť pokud otec nebo bratr onemocněli v mladším věku, je vhodné řešit časné vyšetření už od 45 let, u nositelů mutace genu BRCA2 od 40 let,“ doporučuje Marek Broul.
Včasný záchyt rakoviny prostaty začíná jednoduchým vyšetřením PSA z krve. | Zdroj: OZP AICo vás u lékaře čeká?
Základ je odběr krve ze žíly, při kterém se stanovuje hodnota PSA. Jde o prostatický specifický antigen, tedy bílkovinu vytvářenou prostatou, jejíž malé množství se běžně dostává do krve. Podle výsledné hodnoty PSA lékař rozhodne o dalším postupu. Pokud je hodnota zvýšená, může následovat kontrolní odběr nebo urologické vyšetření. Urolog podle potřeby doplní další vyšetření, například magnetickou rezonanci prostaty. Teprve pokud výsledky ukazují na podezření na nádor, může doporučit biopsii, při níž se odeberou drobné vzorky tkáně k vyšetření pod mikroskopem.
„Ne každý muž se zvýšeným PSA ji potřebuje. Stejně tak vyšší hodnota PSA automaticky neznamená rakovinu ani nutnost biopsie. Je to individuální. Návštěvou lékaře ale člověk získává možnost řešit případný problém včas,“ dodává MUDr. Marek Broul.
Rakovina varlat
Jak ji poznat?
Typickým varovným signálem je bulka ve varleti, která se postupně zvětšuje. K tomu se může přidat pocit tíhy nebo změna tvaru varlete. „Nález nemusí být bolestivý, ale i ten nebolestivý patří k lékaři,“ upozorňuje MUDr. Marek Broul. Někdy se může objevit také dlouhá, tupá bolest nebo se zvětšovat celý šourek. Samotná bulka ani bolest však automaticky neznamenají rakovinu – příčinu musí posoudit lékař.
Samovyšetření varlat pomáhá zaznamenat změny, které by měl posoudit lékař. | Zdroj: OZP AIJaký o ní koluje největší mýtus?
U varlat je zavádějící hlavně přesvědčení, že rakovina je problém až vyššího věku. Nádory varlat se přitom mohou rozvíjet už v období puberty, proto je důležité, aby se o prevenci mluvilo i mezi mladými muži.
Jak včas rozpoznat změny?
Zaznamenat změny pomáhá samovyšetření, nezabraňuje však vzniku nádoru. Samovyšetření je ideální provádět po teplé sprše, kdy je kůže šourku uvolněnější. Muž by si měl varlata prohlédnout a prohmatat, všímat si změn velikosti, tvaru nebo bulek. „Nová bulka nemusí znamenat zhoubný nádor, ale doma to spolehlivě nerozlišíme,“ upozorňuje MUDr. Marek Broul. Novou bulku, zvětšení či změnu konzistence varlete by měl co nejdříve posoudit praktický lékař nebo urolog.
Co vás u lékaře čeká?
Vyšetření obvykle začíná pohmatem a trvá jen několik minut. Při podezření na nádor následuje ultrazvuk obou varlat. Ten pomáhá odhalit podezřelé ložisko a odlišit nádor například od cysty nebo zánětu. Ultrazvukové vyšetření je neinvazivní a nebolestivé. Při podezření na nádor se doplňují krevní testy na nádorové markery. K posouzení rozsahu nádorového onemocnění pak slouží CT vyšetření.
