Rakovina slinivky: proč bývá tak nebezpečná

Zvýšenou pozornost k rakovině slinivky přitahuje v posledních měsících onemocnění bývalého premiéra Mirka Topolánka. Často se o ní mluví jako o téměř fatální diagnóze, se kterou přichází rychlý konec. Je ale opravdu tak beznadějná? A co o rakovině slinivky běžně nevíme?

Není jen dědičná

Rakovina slinivky je opředená spoustou mýtů. Vůbec nejčastějším je, že je vždy dědičná. Není to však pravda. Jak říká Bc. Petra Absolonová, vrchní sestra z Gastroenterologického oddělení Masarykova onkologického ústavu v Brně: “Přibližně devadesát procent případů rakoviny slinivky vzniká sporadicky.“

Rakovině slinivky můžeme do určité míry předcházet. Hlavními rizikovými faktory jsou kouření (podle některých odhadů s ním souvisí až 30 % nádorů), obezita, ale také nově vzniklý diabetes, který nereaguje na léčbu, nebo vzácná hereditární pankreatitida.

Rakovina slinivky často dlouho probíhá nenápadně | Zdroj: OZP AI

Prevence a genetické riziko

O hereditární pankreatitidě se v médiích moc nedočtete. A je to chyba. Toto onemocnění slinivky spojené s jejími opakovanými záněty je genetické a může zvyšovat riziko vzniku rakoviny. Právě proto je u rizikových lidí klíčové pravidelné sledování.

“Když má lékař podezření na hereditární pankreatitidu, odesílá pacienta na genetiku a gastroenterologii. Pokud už je nemoc v rodině, sledují se i přímí příbuzní pacienta – rodiče, sourozenci, děti a někdy i širší rodina podle výsledků genetického testování,“ dodává Petra Absolonová.

Boj nemusí být ztracený

Česko patří mezi země s vyšším výskytem rakoviny slinivky na světě. Každý rok onemocní přes 2 500 lidí a přibližně 2 300 na ni zemře. Nejčastěji nemoc postihuje osoby starší 60 let, přičemž medián věku při stanovení diagnózy je kolem 75 let. Prognóza pětiletého přežití od stanovení diagnózy je 10 %.

“Přesto neplatí, že by byl boj s touto nemocí předem prohraný. Rozhodující je včasný záchyt,“ říká Petra Absolonová.

Pokud je nádor zachycený brzy a lze ho operovat, zvyšuje se prognóza pětiletého dožití až na 30 %. Nádor je ale zrádný. Nejen kvůli své agresivitě, ale hlavně kvůli pozdnímu záchytu. Má tím pádem dlouho dobu na to, aby rostl a šířil se, což pak léčbu výrazně komplikuje a prognózu přežití snižuje.

Nenápadné a zaměnitelné příznaky

Nemoc se často nedaří zachytit včas, protože se ozývá nenápadně. “První příznaky mohou být nadýmání, špatné trávení nebo pocit, že mi jídlo neudělalo dobře. Většina lidí je přisuzuje stresu nebo životnímu stylu,“ říká Petra Absolonová.

Nenápadné příznaky rakoviny slinivky, nadýmání, hubnutí nebo bolest zad, často podceňujeme. | Zdroj: OZP AI

Vážnější projevy, jako je hubnutí bez příčiny nebo bolest břicha kolem pupku vystřelující až do zad, přicházejí často až ve chvíli, kdy je nádor pokročilý. A i tehdy mohou být příznaky zaměnitelné s jinými potížemi.

“Řada jich může být totožná u pacientů s chronickou pankreatitidou, nebo může jít o funkční potíže související s jinými orgány. Nemusí se hned jednat o nádor,“ dodává Petra Absolonová.

Diagnostika je složitá a u každého pacienta specifická. Pokud se jedná o nádor, klíčové je, aby netrvala měsíce, ale maximálně několik týdnů.

Včasná diagnostika výrazně zvyšuje šanci na léčbu | Zdroj: OZP AI

Proč neexistuje screening

Na rozdíl od některých jiných nádorů neexistuje u rakoviny slinivky běžný preventivní screening pro celou populaci – u slinivky si nedojdete na sono nebo na mamograf, po kterém máte hned jasno.

Slinivka je totiž uložená hluboko v zadní části břicha a špatně se zobrazuje. “Ultrazvuk bývá často nevýtěžný a gastroskopie ji nezobrazí vůbec,“ říká Petra Absolonová.

V Česku se proto preventivně sledují jen už zmínění rizikoví pacienti – momentálně jde o zhruba 400 lidí. Ti podstupují specializovaná vyšetření, nejčastěji magnetickou rezonanci nebo endosonografii, která umožňuje detailně vyšetřit slinivku, žlučové cesty, jícen, žaludek i část dvanácterníku.

“Metoda je jiná, ale způsob je stejný jako při gastroskopii. Pacient polkne hadičku, na jejímž konci je ultrazvuková sonda. Pomocí té detailně vyšetříme hlavu, tělo i ocas slinivky a můžeme odebrat i vzorky z nejasných ložisek,“ popisuje Petra Absolonová.

Metoda dokáže odhalit i velmi malé, zatím bezpříznakové nádory, už od velikosti kolem pěti milimetrů.

Operace a léčba

Pokud se nádor podaří zachytit včas a je omezený pouze na slinivku, lékaři se ho snaží chirurgicky odstranit. Život je sice možný i bez slinivky, je ale výrazně náročnější.

Slinivka má pro tělo dvě klíčové funkce – produkuje trávicí enzymy a zároveň hormony, včetně inzulinu. Ty tělo sice může dostávat v lécích, enzymy v tabletách nebo inzulinovými injekcemi, není to ale ideální řešení.

Pokud už nádor metastazuje, přistupuje se nejčastěji k chemoterapii nebo ozařování. Dokáží nemoc zpomalit, ale obvykle ji nevyléčí.

Naděje do budoucna

Přestože počet nemocných a prognózy dožití nejsou příznivé, v poslední době dochází k velkému pokroku v prevenci i v léčbě. Ve světě momentálně testují několik zkušebních metod, které by umožnily odhalit nádor z běžného krevního odběru.

Pod jedním objevem jsou podepsaní i čeští vědci z Pardubic. Před pár lety přišli s takzvanou lipidomickou analýzou, která dokáže podle tukových molekul v krvi zachytit rakovinu slinivky s přesností přes 90 %.

Metoda je neinvazivní, relativně levná a umožňuje zachytit nemoc v I. nebo II. stadiu, kdy je ještě operovatelná. A ve vývoji jsou i testy, které by dokázaly rozlišit různé typy nádorů.

Další slibnou metodou je takzvaná tekutá biopsie. “Jde o analýzu cirkulující DNA, která dokáže odhalit stopy nádorových mutací v organismu. To by výrazně přispělo k včasnému nálezu i efektivnější léčbě,“ dodává Petra Absolonová.

Zdroj: Masarykův onkologický ústav, Česká gastroenterologická společnost, Lab Tests Online CZ