CHOPN: 7 věcí, které byste měli vědět
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je dlouhodobé onemocnění plic, při kterém je omezený průtok vzduchu dýchacími cestami. Člověku se proto postupně hůře dýchá, zejména při fyzické námaze.
18. listopadu je Světový den CHOPN.
Chronická obstrukční plicní nemoc je záludná tím, že se může rozvíjet řadu let, aniž by si člověk uvědomil, že je něco špatně. Postupně omezuje schopnost dýchat a při zanedbání léčby může skončit fatálně. Co o ní možná nevíte?
1. CHOPN může prozradit zadýchávání
První příznaky CHOPN nemusí vypadat nijak dramaticky. Člověk začne chodit pomaleji, vyhýbá se schodům nebo si častěji potřebuje odpočinout. „Obecně jde o horší fyzickou výkonnost, nespecifickou únavu a lehké zadýchávání při fyzické aktivitě a zátěži. Někteří pacienti kašlou, někdy vykašlávají hleny,“ říká prof. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., člen výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Později se mohou přidat i delší období nachlazení. „To, co dřív odeznělo jako viróza, pak trvá dva až tři týdny a člověk se z toho nemůže dostat,“ dodává odborník.
Dušnost navíc člověka často přiměje, aby se méně pohyboval. Tím ztrácí svalovou sílu, takže ho i malá námaha stojí více energie a zadýchává se ještě snadněji.
Základním vyšetřením při podezření na CHOPN je spirometrie. Je to krátké, bezbolestné vyšetření, kdy vydechujete do přístroje, který měří objem a rychlost proudění vzduchu. Lékař díky spirometrii zjistí, zda je průtok vzduchu dýchacími cestami omezený. K potvrzení CHOPN se vyšetření provádí také po podání léku, který rozšiřuje průdušky.
Zadýchávání při běžné námaze může být jedním z prvních příznaků CHOPN. | Zdroj: OZP AI2. CHOPN může být smrtelně nebezpečná
Plíce zdravého člověka jsou pružné a při dýchání se přirozeně roztahují a smršťují. U CHOPN se ale postupně mění jejich struktura a poškozují se plicní sklípky. Dýchací cesty se zužují, mohou být zanícené a hromadí se v nich hlen. Poškozené plíce navíc ztrácejí pružnost, takže člověk obtížněji vydechuje a část vzduchu zůstává v plicích.
Záludnost nemoci spočívá v tom, že se nemusí zhoršovat jen pomalu. Někdy přijde skokový zlom. „Takovému stavu se říká exacerbace. Během ní je někdy nutná hospitalizace, a to i na jednotce intenzivní péče. Zhoršení může mít i fatální následky,“ říká Vladimír Koblížek.
Podle údajů Státního zdravotního ústavu zemřelo v České republice v roce 2024 v přímém důsledku CHOPN 3255 lidí, z toho 1833 mužů a 1422 žen.
3. Diagnóza neznamená, že se nedá nic dělat
CHOPN se zatím nedá vyléčit jako chřipka a poškozené plíce nelze vrátit do původního stavu. Přestože CHOPN nelze zcela vyléčit, správně nastavená léčba může dlouhodobě zmírňovat příznaky, omezovat náhlá zhoršení a pomáhat pacientům udržet si dobrou kvalitu života.
CHOPN omezuje průtok vzduchu a postupně poškozuje plíce. | Zdroj: OZP AI
„S nemocí se ovšem dá dlouhodobě remizovat, pokud je pacient na jedné vlně s lékaři,“ upozorňuje MUDr. Koblížek.
Základem je přestat kouřit, pokud člověk kouří, a důsledně dodržovat předepsanou léčbu. Většina pacientů pravidelně užívá inhalační léky, které pomáhají uvolnit průdušky a usnadňují dýchání.
„Podle věku a přidružených onemocnění by se měl člověk také nechat očkovat,“ vysvětluje lékař. Chřipka, pneumokoková onemocnění a další respirační onemocnění mohou mít totiž u lidí s CHOPN závažnější průběh než u běžné populace.
Důležitou součástí léčby je také přiměřená pravidelná fyzická aktivita. Některým pacientům může výrazně pomoci plicní rehabilitace, při které se pod odborným vedením učí lépe zvládat dechové obtíže a zlepšovat svou fyzickou kondici.
4. CHOPN nemají jen kuřáci
Kouření je nejvýznamnější rizikový faktor nemoci, ale ne jediný. „Většina pacientů, a to 70 – 80 %, trpících CHOPN byli kuřáci nebo v době diagnózy stále kouří. Škodlivé jsou zejména klasické cigarety,“ říká lékař Vladimír Koblížek.
K rozvoji nemoci ale může přispívat dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší v dětství, prachu nebo chemickým látkám v práci. „Důležitou roli hraje i genetika a vystavení kouři třeba ve společné domácnosti s kuřáky. Význam má i nízká porodní váha a nezralost při narození, případně závažná respirační onemocnění v raném věku,“ dodává odborník.
CHOPN proto může postihnout i člověka, který nikdy nekouřil. Nejčastěji se diagnostikuje ve středním a vyšším věku, ale kdo má genetickou zátěž, a ještě kouří, může ji mít klidně ve třiceti. V Česku se podle odhadů léčí s CHOPN přibližně 300 tisíc lidí.
5. Na inhalaci záleží víc, než si myslíte
K základům léčby CHOPN patří inhalace. Léčivo se díky nim dostává přímo do dýchacích cest, pomáhá uvolňovat průdušky a usnadňovat dýchání, případně tlumit zánět.
Aby však léčba fungovala co nejlépe, musí člověk umět inhalátor správně používat. Jednotlivé inhalátory totiž vyžadují odlišnou techniku.
U některých je potřeba rychlý a dostatečně silný nádech, u jiných je důležité sladit stisk dávkovače s nádechem. Pokud se inhalátor nepoužívá správně, do dýchacích cest se nemusí dostat léčiva dostatečné množství.

6. Za objevem CHOPN stojí generace lékařů
CHOPN nemá jediného objevitele. Je výsledkem práce několika generací lékařů a vědců, kteří postupně odhalovali, co se v plicích děje a jak postup nemoci zpomalit.
Historie nemoci se začala psát už v 19. století, kdy francouzský lékař René Laënnec podrobně popsal plicní emfyzém – stav, kdy plíce ztrácejí svou pružnost.
O více než sto let později se začal prosazovat název chronická obstrukční plicní nemoc, spojovaný s americkým lékařem Williamem Briscoem.
Významný posun v chápání nemoci pak přinesl výzkum Charlese Fletchera a Richarda Peta, jehož výsledky, publikované v roce 1976, pomohly objasnit souvislost mezi kouřením a postupným úbytkem plicních funkcí.
7. CHOPN může narušit i spánek
CHOPN neovlivňuje jen dýchání, ale také kvalitu spánku, psychiku a celkovou fyzickou kondici.
U některých pacientů se současně vyskytuje obstrukční spánková apnoe – stav, při kterém se během spánku opakovaně přerušuje dýchání. Upozornit na ni může hlasité chrápání, opakované zástavy dechu pozorované během spánku nebo výrazná denní ospalost.
Pokud má člověk obě onemocnění současně, lékaři tuto kombinaci označují jako overlap syndrom. Ten může být spojen s vyšším rizikem zdravotních komplikací, včetně srdečně-cévních problémů.
„Organismus, který každou minutu na deset i více vteřin přestane dýchat, je dlouhodobě vystaven obrovskému stresu. Nejnovější studie také ukazují, že poruchy spánku vyvolávají v těle chronický zánět,“ vysvětluje doc. MUDr. Samuel Genzor, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Olomouci.
Noční dechové obtíže může zmírnit správně nastavená léčba CHOPN. Pokud se ale současně objevuje spánková apnoe, je důležité ji odborně vyšetřit a případně samostatně léčit.
Naopak opatrní by měli být pacienti s léky na spaní, protože některé mohou tlumit dýchání.
CHOPN může zhoršovat kvalitu spánku a někdy se kombinuje se spánkovou apnoí. | Zdroj: OZP AI