Doplňky stravy: Kdy je užívat a které raději nekombinovat

Potřebujeme vůbec potravinové doplňky? Mnozí odborníci říkají, že zdravý člověk s pestrým jídelníčkem nemusí automaticky sahat po hrsti kapslí jen proto, že začíná podzim, je unavený nebo na něj vyskakují reklamy na restart organismu. Základem by měla být pestrá strava.

Právě z ní tělo získává nejen vitaminy a minerály, ale také vlákninu, bílkoviny a další látky, které jedna barevná krabička z lékárny nenahradí. To připomíná i Státní zdravotní ústav.

Jsou doplňky zbytečnost?

Rozhodně nejsou. Dávají smysl ve chvíli, kdy konkrétní látku nedokážeme v dostatečném množství získat nebo vstřebat z potravy, máme její potřebu zvýšenou nebo je u nás její nedostatek prokázaný. Typickým příkladem je vitamin D v období s nedostatkem slunečního záření, vitamin B12 u lidí, kteří ho přijímají málo ze stravy, nebo kyselina listová před těhotenstvím a na jeho začátku. SZÚ právě tyhle situace uvádí jako příklad, kdy mají doplňky stravy svůj význam.

A ještě jedna důležitá věc. Doplněk stravy není lék. Jeho úkolem není léčit. Česká lékárnická komora upozorňuje na to, že účinnost se neposuzuje stejným způsobem jako u léčiv. Více kapslí neznamená automaticky víc zdraví. Někdy je zdravější si krabičku vůbec nekupovat.

Základem by měla být pestrá strava. Doplňky stravy mají jídelníček doplňovat, ne nahrazovat. | Zdroj: OZP AI

Ráno, nebo večer? U některých doplňků na tom záleží

U mnoha vitaminů není rozhodující konkrétní hodina, ale spíš pravidelnost, dávka a způsob užití. U některých látek však jídlo nebo kombinace s jinými látkami opravdu ovlivňují, jak dobře se vstřebají.

Vitamin D: klidně k hlavnímu jídlu

Vitamin D patří mezi vitaminy rozpustné v tucích. Jeho vstřebávání proto podporuje přítomnost tuku v jídle. Prakticky to znamená, že není nutné čekat na nějakou magickou „hodinu déčka“ – daleko důležitější je vzít si ho například k obědu nebo večeři, která obsahuje trochu tuku.

Vitamin D je dobrým příkladem doplňku, u kterého může být sezónnost důležitější než hodiny na ciferníku. Například britská NHS doporučuje během podzimních a zimních měsíců jeho suplementaci zvážit. Konkrétní potřeba a vhodná dávka ale závisejí na věku, zdravotním stavu a dalších okolnostech.

Malý trik: užíváte vitamin D denně? Spojte ho s jídlem, které běžně nevynecháváte – třeba s obědem.

Železo: káva není nejlepší kamarád

U některých doplňků záleží nejen na dávce, ale také na tom, s čím a kdy je užíváme. | Zdroj: OZP AI

U doplňků s železem je načasování podstatně důležitější. Některé přípravky s železem se nejlépe vstřebávají nalačno, tedy zhruba 30 minut před jídlem nebo dvě hodiny po něm. Pokud ale dráždí žaludek, lze je užít s jídlem.

Pomoci může vitamin C, zatímco čaj, káva, vejce a mléčné výrobky mohou vstřebávání železa snižovat. Pozor si dejte ještě na jednu dvojici: železo a vápník. Ty je lepší užívat odděleně, protože vápník může vstřebávání železa ovlivnit.

---

Vápník: záleží i na jeho formě

Berete vápník? Podívejte se na obal. Dvě běžné formy jsou uhličitan vápenatý a citrát vápenatý. Uhličitan vápenatý se vstřebává nejlépe s jídlem, zatímco citrát se dobře vstřebá i nalačno.

Zároveň tělo obecně lépe využije dávku do zhruba 500 mg najednou než jednu velkou porci. Pokud vám tedy lékař doporučil vyšší denní dávku, může být vhodné rozdělit ji do více dávek.

Hořčík: nemusí se brát nutně večer

Hořčík je asi největší hvězda večerního „wellness rituálu“. Mnoho lidí ho užívá před spaním, protože jim tento režim vyhovuje. Neznamená to ale, že existuje univerzální pravidlo, podle kterého musí hořčík putovat do žaludku právě večer.

Důležitější je dávka, tolerance a případné interakce s léky. Vyšší dávky doplňkového hořčíku mohou způsobovat průjem, nevolnost nebo křeče v břiše. Užíváte antibiotika? Pozor, hořčík může ovlivnit vstřebávání některých z nich. Opatrnost platí i v případě léků na osteoporózu.

Vitamin C: čas není podstatný

Vitamin C patří mezi vitaminy rozpustné ve vodě. U běžného užívání proto není nutné vymýšlet složitý časový plán. Vyšší dávky ale mohou způsobovat zažívací obtíže a automaticky neznamenají lepší výsledek.

U doplňků obecně může nadbytečný příjem některých vitaminů a minerálů způsobit problémy. Odborníci proto doporučují hlídat nejen samotný doplněk, ale celkový příjem dané látky ze všech zdrojů.

Zinek a nachlazení

Zinek si lidé často spojují s imunitou a obdobím nachlazení. Zajímavá je v jeho případě kombinace se železem. Vyšší dávka železa v doplňku stravy (25 mg a více) užitá současně se zinkem může snižovat vstřebávání zinku.

Zinek může také reagovat s některými antibiotiky.

U doplňků stravy se vyplatí sledovat složení, dávkování i možné kombinace s dalšími přípravky a léky. | Zdroj: OZP AI

Multivitamin: není to kouzelná pojistka

Multivitamin může být praktický. Jedna tableta místo několika různých balení je pro zapomnětlivé jedince docela sympatická. Jenže jednotlivé multivitaminy se mezi sebou výrazně liší. Výrobci používají různé kombinace a množství vitaminů a minerálů.

Některé přípravky obsahují množství blíž běžné doporučené denní dávce, jiné mají některých látek výrazně více. Opět platí: čtěte důkladně etikety.

Prezident České lékárnické komory Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., připomíná, že kombinace léků s dalšími léky, doplňky stravy nebo potravinami může ovlivnit bezpečnost léčby. Proto je důležité říct farmaceutovi, co všechno užíváte.

Zdroj: Státní zdravotní ústav, NIHealth – Vitamin D, NIH – Calcium, NIH – Magnesium, NIH – Zinc, NHS – Vitamin D, NHS – Ferrous sulfate, ČLK, EÚBP – Dietary reference values