Parodontóza: Jak ji poznat a jak se léčí

Když se řekne zdravý chrup, většina z nás si představí hlavně bílé a rovné zuby. Jenže zuby nejsou sólisté. Drží je celý závěsný aparát – tedy dásně, kost a další tkáně kolem zubu.

Nejde tedy „jen“ o zuby. Pokud se na nich hromadí bakteriální plak, může vyvolat zánět dásní. Z plaku se navíc postupně tvoří zubní kámen, který jeho odstraňování ztěžuje. Pokud zánět postoupí do hlubších tkání a začne poškozovat závěsný aparát zubu, mluvíme o parodontitidě, běžně označované jako parodontóza.

Výsledek? Krvácející dásně, zápach z úst a v pokročilém stadiu i viklající se zuby nebo jejich ztráta. V tom je parodontóza zákeřná. Nemusí nejdřív bolet, takže člověka ani nenapadne, aby vyrazil k zubaři. Přitom už může probíhat onemocnění, které postupně poškozuje tkáně kolem zubů.

Krvácení dásní při čištění zubů může být prvním upozorněním na zánět. | Zdroj: OZP AI

Krvácení dásní nemusí způsobovat jen tvrdý kartáček

Krvácení dásní se často bere stejně, jako když se při holení říznete. Je to chvíli nepříjemné, ale za okamžik je to pryč. U dásní je ale potřeba zpozornět. Opakované krvácení patří mezi první signály probíhajícího zánětu.

Stejně tak není dobré ignorovat přetrvávající zápach z úst nebo změny v postavení a stabilitě zubů. Pokud se zub začne viklat, nemusí jít o drobnou nepříjemnost. Parodontóza může závěsný aparát zubu poškozovat dlouhou dobu, než se problém projeví naplno.

Samotné krvácení ještě neznamená, že člověk má parodontózu. Může jít o zánět dásní, který při včasné a správné péči zpravidla ustoupí. Právě proto má smysl řešit potíže co nejdříve, dokud nedojde k poškození tkání, které drží zuby na svém místě.

Parodontóza není jen problém starších lidí

Parodontóza se častěji objevuje ve vyšším věku. Neznamená to ale, že by se mladším lidem vyhýbala. Rozhodující není samotný věk, ale především dlouhodobé působení bakteriálního plaku, reakce organismu a další rizikové faktory.

Mezi významné rizikové faktory patří nedostatečná ústní hygiena, kouření a špatně kompenzovaná cukrovka. Roli mohou hrát také genetické dispozice. U mladých lidí se navíc mohou objevit i formy onemocnění s rychlejším průběhem.

Slazené a energetické nápoje nebo nevhodný jídelníček představují riziko zejména pro vznik zubního kazu a narušení zdraví ústní dutiny. Nelze je ale označovat za hlavní příčinu parodontózy u dospívajících. Stejně tak neexistuje univerzální doba, po které se při parodontóze začnou zuby viklat. Průběh onemocnění je individuální.

Parodontitida postupně poškozuje tkáně, které drží zub na svém místě. | Zdroj: OZP AI

Parodontóza a celkové zdraví: Co víme o souvislostech

Bakterie spojené se zánětem v dutině ústní se mohou dostávat do krevního řečiště. Chronický zánět navíc může souviset se zánětlivými procesy v dalších částech organismu.

„Zejména u lidí s oslabenou imunitou a jinými celkovými onemocněními může parodontóza přispět ke vzniku srdečně-cévních onemocnění, jako je infarkt nebo zánět srdečního svalu. Přímo se taky podílí na vzniku cukrovky a ztěžuje kontrolu hladiny cukru v krvi. Dlouhodobé vdechování parodontózních bakterií v dutině ústní může vést i k rozvoji zápalu plic,“ upozorňuje zubní lékař Jakub Hladík z centra stomatologie The Clinic.

Při léčbě parodontitidy je důležité posoudit nejen stav zubů a dásní, ale také celkové zdraví pacienta. | Zdroj: OZP AI

Je však důležité rozlišovat mezi prokázanou souvislostí a přímou příčinou onemocnění. Výzkumy ukazují, že lidé s parodontitidou mají častěji některá srdečně-cévní onemocnění, samotná souvislost ale nedokazuje, že parodontitida přímo způsobuje infarkt nebo zánět srdečního svalu. Podobně není prokázáno, že by parodontitida sama o sobě vyvolávala cukrovku. U diabetu je naopak dobře doložený obousměrný vztah: cukrovka může zhoršovat průběh parodontitidy a zánět v dutině ústní může komplikovat kontrolu hladiny cukru v krvi. U některých zranitelných pacientů může špatný stav ústní dutiny přispívat také k riziku infekcí dýchacích cest.

Chronický zánět v dutině ústní navíc není ideální společník před některými náročnými operacemi. Při předoperačním vyšetření proto může být důležité také zhodnocení stavu chrupu a případných infekčních ložisek. Samotná diagnóza parodontitidy však automaticky neznamená, že pacient nemůže operaci podstoupit. Záleží na konkrétním zdravotním stavu a typu zákroku.

„Parodontóza je v tomto případě nosičem bakterií a zvyšuje riziko komplikací při náročnějších operacích, zejména při výměně kloubů a operacích srdce,“ vysvětluje zubař.

Geny hrají roli, ale o všem nerozhodují

Krvácejí mi dásně, je to dědičné, říkáte si možná. Tak černobílé to ale není. Genetické dispozice mohou ovlivnit náchylnost k parodontitidě a způsob, jakým imunitní systém reaguje na bakterie v zubním plaku. Samotná genetika však neznamená, že se onemocnění musí rozvinout.

Velký význam má každodenní péče o zuby, pravidelné odstraňování plaku a včasná léčba zánětu. Kupujete si speciální zubní pasty v domnění, že to stačí? Mohou být užitečným doplňkem péče, ale samotná zubní pasta parodontitidu nevyléčí.

Základem prevence je důkladné čištění zubů a mezizubních prostor. Pomoci může také pravidelná profesionální dentální hygiena. Jak často na ni chodit, záleží na individuálním riziku, stavu dásní a doporučení odborníka. Pacienti s parodontitidou obvykle potřebují pravidelné kontroly a dlouhodobou udržovací péči.

Jak se parodontóza diagnostikuje a léčí

Pokročilá parodontóza už není disciplína pro domácí experimenty. Léčba začíná vyšetřením u zubního lékaře, případně specialisty na parodontologii. Ten zhodnotí stav dásní, změří hloubku prostorů mezi zubem a dásní, posoudí krvácení při vyšetření a podle potřeby doplní rentgenové snímky.

Speciální trojrozměrné vyšetření CBCT může být užitečné ve vybraných složitějších případech, není však běžnou nezbytnou součástí diagnostiky každé parodontitidy.

Základem léčby je odstranění bakteriálního plaku a zubního kamene, včetně usazenin pod okrajem dásní a na povrchu kořenů. Toto ošetření se označuje jako subgingivální instrumentace, někdy také hloubkové čištění nebo scaling. Podle rozsahu postižení ho provádí odpovídajícím způsobem kvalifikovaný odborník.

Profesionální odstranění plaku a zubního kamene je důležitou součástí léčby parodontitidy. | Zdroj: OZP AI

Součástí léčby je také úprava domácí hygieny, omezení rizikových faktorů a následné kontroly. U pokročilejších stavů mohou být potřeba specializované parodontologické zákroky.

Kdy musí zuby ven a kdy je možné je zachránit

U pokročilé parodontitidy může být někdy nutné odstranit zuby, které už kvůli rozsáhlému poškození závěsného aparátu nelze dlouhodobě zachovat. Vytržení zubu však není automaticky prvním ani hlavním krokem léčby. Cílem je naopak stabilizovat onemocnění a uchovat co nejvíce vlastních zubů, pokud mají přijatelnou prognózu.

Pokud už je ztráta některých zubů nevyhnutelná, může lékař navrhnout jejich náhradu, například zubními implantáty. Jejich zavedení ale závisí na množství a kvalitě kosti, stavu okolních tkání, zvládnutí zánětu a dalších individuálních okolnostech. Okamžité zavedení implantátu po vytržení zubu proto není vhodné pro každého.

„Na léčbu parodontózy není nikdy pozdě, vyléčit se dá i pokročilý stav,“ dodává stomatolog Tomáš Pražák.

To ovšem neznamená, že lze vždy napravit veškeré škody, které už onemocnění způsobilo. I pokročilou parodontitidu je často možné léčbou stabilizovat a zabránit jejímu dalšímu zhoršování. Jednou ztracenou kost a další podpůrné tkáně však nelze ve všech případech plně obnovit. Úspěšná léčba proto vyžaduje také dlouhodobou péči a pravidelné kontroly.

Parodontóza není soutěž v tom, kdo déle vydrží ignorovat krvavý kartáček. Čím dřív se zánět podchytí, tím větší je šance zachovat zdravé dásně a vlastní zuby.