7 věcí, které možná nevíte o rakovině plic

1. srpna jsme si připomněli Světový den rakoviny plic. V Česku si tuhle diagnózu každoročně vyslechne přes 6 tisíc lidí. Před dvaceti lety znamenala skoro jistou prognózu smrti. Dnes díky včasnému záchytu a léčbě šité na míru žije čím dál víc pacientů i roky po diagnóze. Co o rakovině plic možná nevíte?

Kouření zůstává hlavním viníkem

Každý rok se v Česku objeví přibližně 6 600 nových případů rakoviny plic a přes 5 000 lidí na ni zemře. Typický pacient má mezi 64 a 75 lety. I když část nemocných nikdy nekouřila, hlavním viníkem pořád zůstává kouření klasických cigaret.

"Kouření stojí za většinou případů rakoviny plic, podle odhadů za přibližně 80 až 90 procenty případů u mužů a 70 procenty případů u žen," říká doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.

Část pacientů jsou nekuřáci, kteří třeba nikdy nevzali cigaretu do ruky, ale dlouho žili s kuřákem v domácnosti a dýchali kouř s ním. Říká se tomu pasivní kuřáctví.

Kouření elektronických cigaret je pravděpodobně méně rizikové než klasické cigarety, rozhodně ale ne neškodné. E-cigarety jsou ale příliš nový fenomén na to, aby se vaping promítl do dat.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace zemřelo na následky užívání tabáku ve 20. století 100 milionů lidí, dnes je to ročně kolem 8 milionů, včetně milionu pasivních kuřáků.

Kouření zůstává hlavním rizikovým faktorem rakoviny plic. | Zdroj: OZP AI

Jak se prokázala souvislost s kouřením

Dnes to zní jako samozřejmost, ale vědecký důkaz o tom, že kouření způsobuje rakovinu plic, je starý sotva tři čtvrtě století.

Na přelomu 40. a 50. let si britští lékaři Richard Doll a Austin Bradford Hill všimli, že počet úmrtí na rakovinu plic v Anglii za pár desetiletí vyskočil patnáctinásobně. Nejdřív porovnali kuřácké návyky stovek pacientů, později spustili ještě rozsáhlejší studii, do které zapojili desítky tisíc britských lékařů. Zjistili, že riziko u kuřáků bylo mnohonásobně vyšší než u nekuřáků.

Do té doby se přitom mluvilo o úplně jiných teoriích. K rakovině plic měl přispívat třeba kouř z továren, výfukové plyny z aut nebo dokonce asfalt, kterým se tou dobou horečně vyztužovaly silnice, a to i když kouřilo přes 80 procent britských mužů.

Teprve druhá, rozsáhlejší studie přesvědčila britskou vládu k oficiálnímu varování před cigaretami.

Ženy ve statistikách dohánějí muže

Křivky rakoviny plic jdou u mužů a žen posledních letech opačným směrem. U mužů diagnóz i úmrtí ubývá, u žen naopak přibývá.

"Je za tím jednoduché zpoždění. Kouření se v těle neprojeví hned, nádor si na svůj rozvoj bere klidně dvacet i třicet let. Ženy začaly masověji kouřit později než muži, a tak jsou teď v té části křivky, kterou muži mají za sebou," vysvětluje doc. Martin Svatoň.

Jinak řečeno: dnešní čísla jsou otiskem toho, kolik se kouřilo v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Vývoj incidence rakoviny plic v České republice podle pohlaví podle dat Národního onkologického registru. | Zdroj: OZP AI

Radon patří mezi rizikové faktory

V seznamech rizikových faktorů rakoviny plic se objevuje i radon, přírodní radioaktivní plyn unikající z podloží. Česko patří mezi evropské země s vyšší průměrnou koncentrací radonu v budovách.

"U konkrétního pacienta se ale nedá zjistit, jestli za nádorem stálo kouření, radon, kombinace nebo něco úplně jiného – čím dál víc se v poslední době mluví i o znečištěném ovzduší," doplňuje souvislosti doc. Martin Svatoň.

Radon má ale zajímavou historii. Už v 16. století umírali horníci v Jáchymově na neznámou plicní nemoc, teprve v roce 1879 se ukázalo, že šlo o rakovinu plic. Ironií osudu posloužila jáchymovská ruda o pár desetiletí později Marii Curie-Skłodowské k výzkumu radioaktivity. Právě díky němu se zpětně pochopilo, co horníkům škodilo.

Radon nemá barvu ani zápach, dá se zjistit jen měřením.

Příznaky se často objeví pozdě

Plíce jsou orgánem, který v sobě má málo nervových zakončení. Pokud v nich něco roste, ale nezasáhne to okolí nebo nezúží průdušku, prostě nebolí. "Proto nádor často objevíme náhodou, třeba při vyšetření před operací kolena," říká doc. Svatoň.

Varovné příznaky rakoviny plic – Dlouhodobý kašel, vykašlávání krve, hubnutí, dušnost, chrapot a pískavé dýchání. | Zdroj: OZP AI

Nemoc se ale často ohlásí úplně jinde v těle: např. pacient s metastázami v mozku může kvůli závratím skončit nejdřív na neurologii.

Screening zachraňuje životy

Screening dokáže odhalit nádor ještě před vznikem příznaků. | Zdroj: OZP AI

Existuje test, který dokáže zachránit život. Od roku 2022 funguje v Česku screening karcinomu plic pro rizikovou populaci – dlouholeté středně těžké a těžké kuřáky mezi 55 a 74 lety. Orientačně se za rizikového kuřáka počítá ten, kdo kouřil krabičku denně dvacet let nebo půl krabičky čtyřicet let.

Při screeningu jde o nízkodávkové CT hrudníku, které odhalí i ložiska neviditelná na klasickém rentgenu. O vyšetření přitom stačí požádat praktika.

Rozdíl, který toto vyšetření dělá, je ale zásadní: bez screeningu se přes 70 procent nádorů najde až ve stadiu III nebo IV, kdy už je léčba, drahá, obtížná, nebo nemožná, zatímco screening odhalí mnohem častěji nádory ve stadiu I nebo II.

A právě tady se láme pravděpodobnost přežití. U stadia I přežívá většina pacientů, u stadia IV jen 10 až 20 procent.

Genetika změnila možnosti léčby

Ještě necelých 20 let zpátky byla u pokročilé rakoviny plic hlavní léčbou chemoterapie. "Když pacient přežil víc než rok, brali jsme to jako úspěch," vzpomíná doc. Martin Svatoň.

Dnes umí lékaři nádor doslova „přečíst“ a podle konkrétní genetické mutace mu ušít cílenou léčbu na míru. Čím dál víc se uplatňuje cílená léčba zaměřená na konkrétní genetické změny nádoru a také imunoterapie, která pomáhá imunitnímu systému nádor rozpoznat a napadnout. "Chemoterapii k tomu pořád u řady pacientů přidáváme, ale už to není hlavní zdroj léčby, spíš doplněk." dodává lékař.

Operace se dnes soustřeďují do devíti specializovaných center a i radioterapie je přesnější – míří na nádor, aniž by tolik zatěžovala okolní tkáně.