Cukrovka 1. a 2. typu: Jaký je mezi nimi rozdíl?
Cukrovka není jen jedna nemoc a rozhodně neplatí, že si ji člověk jednoduše způsobuje přejídáním se sladkostmi. Diabetes má několik podob, které se liší příčinami, průběhem i léčbou. Společné mají jedno: v těle přestává správně fungovat systém, který udržuje hladinu cukru v krvi pod kontrolou.
Abychom pochopili, co se při cukrovce děje, stačí si představit, jak tělo získává energii. Když jíme, část živin se přeměňuje na glukózu, která se dostává do krve. Odtud ji tělo potřebuje dopravit do buněk, kde slouží jako zdroj energie. A právě tady přichází na scénu inzulin.
Tento hormon vyrábí slinivka břišní a pomáhá buňkám glukózu využívat. U diabetu ale tento mechanismus nefunguje správně. Tělo buď nevyrábí dostatek inzulinu, nebo na něj buňky nedokážou dostatečně reagovat. Glukóza se pak hromadí v krvi a její dlouhodobě zvýšená hladina může poškozovat cévy, nervy, oči, ledviny i další orgány.
“Nevýhodou této nemoci je, že zůstává dlouho bez povšimnutí. Časná a dobře léčitelná stadia obvykle nemají žádné příznaky. Proto je důležité nechávat si stanovovat hodnotu krevního cukru pravidelně v rámci preventivních prohlídek,“ říká MUDr. Markéta Hrdinová, specialistka na vnitřní lékařství a diabetologii.
Cukrovka 1. typu: Když tělo přestane vyrábět inzulin
U diabetu 1. typu tělo téměř nebo vůbec inzulin nevyrábí a člověk si ho musí pravidelně dodávat zvenčí. “Nejčastěji se vyskytuje u dětí a dospívajících, ale může se projevit i kdykoliv později během života,“ vysvětluje Markéta Hrdinová. Jeho příčinou je autoimunitní zánět v oblasti slinivky. “Ten vede k zániku beta buněk, v nichž se tvoří inzulin. Důsledkem je jeho nedostatek nebo úplná absence, což obojí vede ke zvýšení hladiny glykemie,“ pokračuje lékařka.
Na vzniku nemoci se podílí genetická predispozice, zpravidla spojená s kombinací více genů, a pravděpodobně také některé vlivy prostředí. Mezi možné spouštěče autoimunitní reakce patří například virové infekce, jejich přesná role ale zatím není objasněna. Nevzniká tedy kvůli tomu, že člověk jí moc sladkého, málo sportuje nebo má nadváhu.
Pravidelné sledování hladiny cukru je důležitou součástí života s diabetem 1. typu. | Zdroj: OZP AIJak diabetes 1. typu poznat?
Typickými příznaky jsou výrazná žízeň, časté močení, únava a nevysvětlitelné hubnutí. “Pokud tento stav trvá dlouho, přidává se i bolest břicha a zvracení,“ dodává Markéta Hrdinová. Bolest břicha a zvracení mohou být také příznaky diabetické ketoacidózy, závažné akutní komplikace nedostatku inzulinu, která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Život s tímto typem cukrovky vyžaduje hlídat si hladinu glukózy, dávkovat inzulin a přizpůsobovat léčbu jídlu, pohybu i aktuálnímu stavu. To je náročné hlavně u dětí. Zatímco jejich vrstevníci nemusí moc řešit, co si dají ke svačině, dítě s diabetem se musí hlídat. A to často ve věku, kdy ještě nemusí rozumět tomu, proč je důležité sledovat množství sacharidů v jídle, přizpůsobovat mu dávky inzulinu a někdy se najíst i ve chvíli, kdy zrovna nemají hlad.
Diabetes 2. typu se často rozvíjí nenápadně a může být odhalen při preventivním vyšetření. | Zdroj: OZP AICukrovka 2. typu: Když tělo na inzulin hůře reaguje
Diabetes mellitus 2. typu je mnohem častější než první typ. Na rozdíl od něj tělo inzulin stále vyrábí, ale buňky na něj hůř reagují a vzniká tzv. inzulinová rezistence. “U veřejnosti stále přetrvává mýtus, že diabetes 2. typu způsobuje výhradně nadměrná konzumace sladkých potravin. On ale vzniká souhrou genetické predispozice a faktorů vnějšího prostředí,“ vysvětluje Markéta Hrdinová.
Mezi významné rizikové faktory patří nadváha a obezita, hlavně ukládání tuku v oblasti břicha, nedostatek pohybu, věk a rodinná zátěž. “Souvislost s vysokou konzumací sladkých potravin je tady pouze nepřímá. Pokud ale vede k obezitě, může se na vzniku diabetu částečně podílet,“ dodává lékařka.
Příznaky mohou být podobné jako u 1. typu: zvýšená žízeň, časté močení, únava nebo rozmazané vidění. U 2. typu se však často rozvíjejí pomalu a nenápadně. Člověk tak může mít zvýšenou hladinu cukru v krvi celé roky, aniž by o tom věděl.
Pozitivní je, že u diabetu 2. typu může mít na průběh nemoci vliv změna životního stylu. Úprava jídelníčku, pohyb a shození kil navíc mohou pomoci citlivost buněk na inzulin zlepšit. U většiny pacientů je současně potřeba také léčba léky, které pomáhají udržovat hladinu krevního cukru pod kontrolou. Konkrétní postup závisí na zdravotním stavu pacienta a závažnosti onemocnění. Tam, kde ke snížení glykemie léky nestačí anebo v pozdějších stadiích nemoci, je potřeba i podání inzulinu.
Cukrovka 1. a 2. typu: Přehled hlavních rozdílů
| Diabetes 1. typu | Diabetes 2. typu | |
|---|---|---|
| Co se děje v těle? | Tělo téměř nebo vůbec nevyrábí inzulin. | Tělo na inzulin reaguje hůře a časem ho nemusí vyrábět dostatek. |
| Inzulin | Je nezbytný od stanovení diagnózy. | Někteří ho potřebují, jiní ne. |
| Měření cukru | Pravidelné sledování je důležitou součástí léčby. | Záleží na léčbě a individuální potřebě. |
| Léčba | Inzulin pomocí pera nebo pumpy a pravidelné sledování hladiny cukru. | Úprava životního stylu, léky a případně i inzulin podle individuální potřeby.[ |
| Koho postihuje? | Může se objevit v jakémkoliv věku, často u dětí a mladých lidí. | Mnohem častěji dospělé, výjimečně i děti a mladistvé, zejména pokud trpí nadváhou nebo obezitou. |
A teď ještě pár nejčastějších dotazů
Dá se cukrovky zbavit?
To záleží na jejím typu. Cukrovka 1. typu se dá dobře léčit inzulinem, ale úplně vyléčit ji současná medicína ještě nedokáže. “Naproti tomu u 2. typu může nemocný krátce po stanovení diagnózy, pokud výrazně zhubne, docílit úplné normalizace hladiny krevního cukru – to označujeme jako remisi,“ říká Markéta Hrdinová.
K výraznému snížení hmotnosti a zlepšení hladiny krevního cukru mohou pomoci také některé moderní léky nebo bariatrické operace. Samotné zlepšení hladiny cukru ale ještě nemusí znamenat, že nemoc ustoupila. Remise není totéž co definitivní vyléčení. Pokud se rizikové faktory znovu objeví, může se diabetes vrátit.

Můžu dostat cukrovku, i když jsem štíhlý?
Ano. A je dobré na to myslet, protože představa, že cukrovka souvisí pouze s nadváhou, je jeden z největších mýtů, které o ní kolují. U diabetu 1. typu není tělesná hmotnost příčinou onemocnění vůbec.
U diabetu 2. typu sice nadváha a obezita riziko zvyšují, ale nemoc se může objevit i u lidí s normální váhou. Roli hraje genetika, věk, rozložení tělesného tuku, fyzická aktivita, stravovací návyky a další faktory.
Můžu dostat cukrovku poté, co zhubnu?
Na první dobrou to zní paradoxně: člověk zhubne, a krátce nato mu lékař diagnostikuje cukrovku. Znamená to, že za nemoc mohou shozená kila? Ne nutně. Nevysvětlitelné hubnutí může být naopak jedním z příznaků už probíhajícího diabetu. Tělo nedokáže správně využívat glukózu jako zdroj energie, a tak začne využívat tukové zásoby.
“Samotné výrazné zhubnutí ale cukrovku nezpůsobuje,“ říká Markéta Hrdinová. Naopak u lidí s nadváhou a cukrovkou 2. typu působí zhubnutí jako ochranný faktor, který vede k výraznému zlepšení metabolismu glukózy.