Infarkt nemusí začít bolestí na hrudi. Jak poznat varovné příznaky?
Česká republika rozhodně nepatří mezi evropské premianty v oblasti kardiovaskulárního zdraví. Podle předního českého kardiologa prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D., se na tom výrazně podepisuje náš životní styl. „Obvinit můžeme nepříznivý životní styl. V Česku máme rádi vysokokalorickou stravu, holdujeme alkoholu, dlouhodobě se nám nedaří snížit počty kuřáků cigaret nebo dalších zdrojů nikotinu. Málo se hýbeme,“ vysvětluje prof. Vrablík.
Výsledek? Roste počet lidí s nadváhou a obezitou. S tím souvisí i nárůst diabetu 2. typu. Právě cukrovka není pro srdce ideální kamarádka.
Infarkt a jeho projevy
Typická bolest a tlak na hrudi jsou skutečně hlavní příznaky. Ale může to být i jinak. Zpozornět bychom měli, pokud se objeví také dušnost, studený pot, svírání nebo bolest na hrudi, začne nám být nevolno nebo se nám chce zvracet. Někdy se objevuje i nepříjemný pocit v horní části břicha nebo bolesti, které vystřelují do paže, zad nebo čelisti.
Zvláště ženy by měly svoje tělo poslouchat pozorněji. U nich se totiž podle Michala Vrablíka mohou častěji objevovat i méně typické příznaky, takže se může stát, že infarkt rozpoznají později. Je to i proto, že zejména v nižším věku mají ženy riziko infarktu výrazně nižší než muži, takže na tuhle diagnózu často ani nepomyslí.
Takto to často začíná. Ale infarkt se nemusí projevit jen typickou bolestí na hrudi. | Zdroj: OZP AIPrávě bolest na hrudi se nemusí objevit vůbec, nebo má jiný charakter. Ženy si později často vzpomenou na pocení či zažívací potíže, jako je pálení žáhy, nebo je bolí záda. Jak říká profesor Vrablík, méně typické symptomy můžou diagnózu zkomplikovat.
Proč se počítá každá minuta
V případě podezření na infarkt není čas hrát si na hrdiny. Při náhle vzniklé nevysvětlitelné bolesti nebo tlaku na hrudi, ale i při jiných příznacích, které vzbuzují podezření na infarkt – například dušnosti, studeném potu, nevolnosti nebo bolesti vystřelující do paže, zad či čelisti – je čas volat záchranku. Nečekejte, až se přidají další obtíže.
Jak říkají odborníci, lepší zbytečně než pozdě. Pokud totiž jde opravdu o infarkt, rozhoduje čas. Dnes už lékaři umí poškození srdečního svalu odhalit mnohem dříve než v minulosti.
Vedle EKG a vyhodnocení příznaků se používají krevní testy na srdeční troponiny – bílkoviny, které se při poškození srdečních buněk uvolňují do krve. "Hladina srdečních troponinů v krvi se může zvyšovat již během prvních hodin infarktu myokardu," vysvětluje prof. Vrablík. Podle jejich hladiny lze navíc odhadovat i rozsah poškození srdečního svalu.
U některých nejzávažnějších typů infarktu se lékaři snaží obnovit průtok krve postiženou srdeční tepnou co nejrychleji, zpravidla nejpozději do 120 minut od stanovení diagnózy na základě EKG. I proto je tak důležité okamžité přivolání záchranné služby.
Takže žádné: Dám si sprchu, lehnu si a uvidím. Máte-li podezření, volejte vždy 155.
Při podezření na infarkt volejte 155 a nemocného nechte v klidu. | Zdroj: OZP AICo dělat, když někdo dostane infarkt
Máte podezření, že někdo ve vaší blízkosti dostal infarkt? Pokud jsou nějaké podezřelé příznaky, vždy bezodkladně volejte 155. Popište příznaky, jejich začátek a místo, kde se nacházíte.
Nechte nemocného v klidu, ideálně vsedě nebo v poloze, která mu vyhovuje. Neměl by rozhodně chodit ani se fyzicky namáhat. Poslouchejte, co vám říká operátor. Ten by vás měl provést dalšími kroky a podle situace může doporučit konkrétní postup.
Nevozte nemocného do nemocnice sami, pokud je možné zavolat záchranku. Zdravotníci jsou na takové případy vybavení, a hlavně můžou zasáhnout už během převozu do nemocnice. Čekejte na udaném místě na příjezd lékaře.
Zkolaboval člověk, nereaguje a nedýchá normálně, případně jen lapavě popadá dech? Okamžitě volejte 155 a začněte s resuscitací podle pokynů operátora. Pokud je k dispozici AED (automatizovaný externí defibrilátor), použijte ho.
1. Nekouřit – a to ani občas
Cigarety patří mezi zásadní ovlivnitelné rizikové faktory infarktu. Rizika pro srdce a cévy přinášejí také další tabákové a nikotinové výrobky. Úplné zanechání kouření patří k nejúčinnějším krokům, které můžete pro své srdce udělat.
2. Středomořská strava
Více zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných potravin, ořechů a ryb. Méně soli, průmyslově zpracovaných potravin a nasycených tuků. Nemusíte se vzdát české kuchyně – jen jí občas dopřát trochu středomořské dovolené.
3. Rozhýbejte tělo
Srdce neřeší, jestli jdete do fitka, na svižnou procházku nebo vystoupíte o dvě zastávky dřív. Důležité je méně sedět a pravidelně se hýbat. Pravidelná fyzická aktivita pomáhá snižovat kardiovaskulární riziko a prospívá také hmotnosti či metabolismu.
4. Spánek není luxus
Noc není promarněný čas, kdy by se „ještě něco dalo stihnout“. Dostatek spánku a práce se stresem patří mezi součásti zdravého životního stylu. Pokud dlouhodobě jedete na dluh, tělo vám účet dříve či později vystaví.
5. Znejte svá čísla
Cholesterol. Krevní tlak. Krevní cukr. Hmotnost. A podle situace také obvod pasu. Nejde o posedlost čísly, ale o to vědět, jak na tom jste. Právě krevní tlak, cholesterol, cukrovka a tělesná hmotnost patří mezi faktory, které lze při prevenci významně ovlivnit.
Zdroj: Srdce v hlavě – prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu, Česká kardiologická společnost
