Chystáte se na operaci? Přípravu není radno podcenit

Příprava na operaci začíná většinou dávno předtím, než si sbalíte pyžamo a kartáček na zuby. Každý, koho čeká operační zákrok, by měl v ideálním případě projít takzvanou prehabilitací. Jedná se o přípravu na výkon pod vedením zdravotníků. Má za cíl zlepšit kondici pacienta, optimalizovat jeho stravování, návyky i psychickou odolnost ještě před cestou na operační sál.

Příprava na operaci zásadně přispívá ke snížení rizika komplikací v průběhu operace i po ní a může zkrátit dobu hospitalizace. Pomáhá také zmírnit projevy úzkosti či deprese a celkově snížit míru stresu.

Pohyb jako základ přípravy

Naprostým základem při přípravě na operaci je cvičení nebo fyzioterapie uzpůsobená možnostem pacienta. Ačkoliv se toto zlepšení ne vždy viditelně projeví na složení těla nebo na tom, jak se pacient subjektivně cítí, důležitější je jeho efekt na celkovou kondici, která hraje významnou roli při rekonvalescenci.

I přes všechny jasné a prokázané výhody jsou pohybové aktivity a sport spojené s rizikem zranění. I když toto riziko může být u nemocných vyšší, díky správnému vedení je možné rizika sportování minimalizovat.

Proto je důležité, aby se pacient poradil s odborníkem, například fyzioterapeutem, a cvičení přizpůsobil svým zdravotním možnostem.

„Řada studií ukazuje, že i krátkodobé zlepšení fyzické aktivity, životosprávy, sebepéče a stravování může vést k výraznému zlepšení výsledků náročných operací a k rychlejšímu zotavení,“ říká MUDr. Petr Píza, MHA, vedoucí Resuscitačního oddělení Kliniky anesteziologie a intenzivní péče.

Pohyb je základem prehabilitace před operací | Zdroj: OZP AI

Příjem bílkovin = prevence úbytku svalů po operaci

V ideálním případě je dobré v předstihu před plánovanou operací vyhledat nutričního terapeuta nebo terapeutku a především s ohledem na potřebný příjem bílkovin upravit jídelníček. Právě bílkoviny totiž mohou pomoci pacienta uchránit před jedním z největších rizik dlouhodobější rekonvalescence – tzv. „sarkopenií“.

„Jedná se o úbytek svalové hmoty, síly a fyzické výkonnosti, který nejčastěji postihuje lidi po padesátém roce života. Způsobuje sníženou pohyblivost, zvyšuje riziko pádů i zlomenin. Trpět jí mohou nejen lidi po operacích, ale právě oni patří k těm více náchylným. Přitom základem léčby i prevence je právě pravidelný pohyb a dostatečný příjem bílkovin, takže se jí dá předejít,“ popisuje lékař Lůžkového oddělení Kliniky diabetologie IKEM MUDr. Bc. Luděk Horváth, který se věnuje přípravě pacientů na jedny z nejnáročnějších výkonů – transplantace jater.

Sarkopenie výrazně zvyšuje riziko zhoršené pohyblivosti. Lidé mají například větší potíže se vstáváním ze židle bez dopomoci. Také výstup do schodů a nošení nákupních tašek vyžaduje větší námahu a nemocní mají také vyšší pravděpodobnost pádu a zlomenin.

K sarkopenii může dojít už před operací a představuje jeden z faktorů, které mohou zhoršovat průběh rekonvalescence. Operace a následná období omezené aktivity navíc mohou úbytek svalové hmoty ještě dále urychlit.

„Na rozdíl od sacharidů a tuků není možné bílkoviny schovat do zásoby. Tělo dokáže najednou vstřebat jen zhruba 30 g bílkovin. Bílkoviny jsou ale jednou z hlavních makroživin lidského těla a jelikož se podílejí na celé řadě životně důležitých procesů, je nutný jejich kontinuální příjem během celého dne,“ vysvětluje MUDr. Martin Haluzík, DrSc., předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP a přednosta Centra diabetologie IKEM.

Bílkoviny najdeme v potravinách živočišného i rostlinného původu. Vhodné je zařazovat do jídelníčku zdroje z obou skupin. Typickými živočišnými zdroji bílkovin jsou například libové maso, vejce, ryby, mléko a mléčné výrobky. Zdrojem rostlinných bílkovin pak jsou třeba sója, luštěniny, obiloviny, oříšky a semínka.

Živočišné a rostlinné zdroje bílkovin v jídelníčku | Zdroj: OZP AI

Pro úplnost je třeba dodat, že množství svalové hmoty velmi pomalu klesá už od 30. roku věku. Asi u 10 až 20 % dospělé populace je ale tento proces rychlejší. Častější je u starších osob, ale mohou jí trpět i mladší lidé.

Duševní zdraví = půlka úspěchu

Strach, nejistota, únava a stres jsou při čekání na plánovanou operaci běžné a jsou součástí zdravé reakce na situaci. Důležitou roli v tomto období proto může sehrát i psychologická podpora, která je vhodná pro každého, nejen pro pacienty s psychickými problémy.

Může totiž výrazně pomoci redukovat úzkost a napětí, podpořit motivaci k dodržování léčebného režimu a zlepšit celkovou pohodu pacienta.

Nejedná se přitom jen o diagnostikování nebo léčbu skutečného psychického onemocnění.

„Pacientům často pomůže možnost svěřit se někomu se svými obavami a dopodrobna je probrat. Psycholog nebo psychoterapeut také často pomůže odhalit, čeho se člověk nejvíce obává, nebo co ho naopak nejvíce motivuje. Podpora této motivace pak může přispět k lepšímu dodržování léčebného režimu i úspěšnějšímu zotavování. Proto mohou klienti OZP i pro tyto účely využít příspěvek na prezenční psychoterapii ve výši až 10 000 korun,“ říká MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.

Na sál bez tabáku

Odvykání kouření a konzumace alkoholu snižuje riziko pooperačních komplikací | Zdroj: OZP AI

Důležitou součástí přípravy na operaci a podporou rychlého uzdravení může být i podpora při odvykání kouření. Zplodiny z kouření, včetně nikotinu, kolující v organismu, totiž snižují prokrvení tkání a zhoršují okysličení krve.

Kouření proto výrazně zvyšuje riziko komplikací: zhoršuje hojení ran, zvyšuje riziko srdečních a plicních obtíží i infekce.

Lékaři proto doporučují všem kuřákům, aby omezili, nebo úplně vysadili kouření alespoň jeden měsíc před plánovaným zákrokem, a dodrželi kuřáckou abstinenci i po operaci a propuštění do domácího ošetřování.

Podobně je vhodné omezit i nadměrnou konzumaci alkoholu, která může zhoršovat hojení a zvyšovat riziko některých pooperačních komplikací.

„Stejně důležitá je i zodpovědnost a spolupráce pacientů při dodržování režimových opatření po návratu z nemocnice do běžného prostředí. Pokud se totiž člověk po závažné operaci rychle vrátí ke stejným nezdravým návykům, které mohly přispět ke zhoršení jeho zdravotního stavu, může tím zpomalit rekonvalescenci, zvýšit riziko komplikací a snížit dlouhodobý přínos léčby. Dodržování doporučeného režimu je důležité po každé operaci, zvláště významnou roli však hraje u některých velmi náročných výkonů, například transplantací, kde je dodržování doporučeného režimu jedním z klíčových předpokladů dlouhodobého úspěchu léčby,“ zdůrazňuje MUDr. Jana Ježková z OZP.

Moderní pomocníci

S přípravou na operaci mohou pomoci i moderní technologie, například mobilní aplikace nebo chytré hodinky. Umožňují sledovat pohybovou aktivitu, pitný režim, stravovací návyky i další ukazatele, například počet kroků, tepovou frekvenci nebo kvalitu spánku.

Mohou tak podpořit motivaci k dodržování doporučeného režimu a usnadnit sledování pokroku během přípravy na zákrok. Nenahrazují ale odbornou péči.

Zdroj: Text vznikl ve spolupráci s IKEM (Institut klinické a experimentální medicíny)