Únavová zlomenina: Když tělo řekne dost

Nadšení z nového sportovního režimu bývá často silnější než hlas vlastního těla. Zatímco hlava chce uběhnout dalších pět kilometrů nebo přidat další trénink, naše kostra na takovou zátěž nemusí být připravená. A právě tehdy vzniká prostor pro únavovou zlomeninu - zranění, které není otázkou jednoho špatného pohybu, ale dlouhodobého přetěžování.

Když motivace převýší regeneraci

“Příčinou únavové zlomeniny je nadměrná zátěž a ignorování varovných signálů těla,“ vysvětluje Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Typicky se s únavovými zlomeninami setkávají sportovci, kteří tělu nedopřejí dostatek času na regeneraci mezi náročnými tréninky. Zdaleka přitom nejde jen o profesionály.

Rizikovou skupinou jsou také lidé, kteří po letech bez pohybu naskočí do intenzivního cvičení s představou rychlých výsledků. Běhání, skákání nebo prudké zvýšení fyzické aktivity znamená pro kostru nárazovou zátěž, na kterou nemusí být připravená.

Únavová zlomenina nevzniká při jednom úrazu, ale postupně. Právě proto bývají první příznaky často podceňované.

Únavová zlomenina často vzniká při dlouhodobém přetěžování. | Zdroj: OZP AI

Proč k tomu dochází

Uvnitř kostí není vždy tak hustá „konstrukce“, která by zajistila kostem odolnost potřebnou pro danou fyzickou aktivitu.

Když není dost pevná, začnou se v ní tvořit drobné mikrotrhlinky. “Ty jsou schopny se za normálních okolností rychle zahojit takzvanými vazivovými vlákny, která během týdnů přemění svou strukturu díky ukládání vápníku na pevnější kostní hmotu,“ vysvětluje fyzioterapeutka Iva Bílková.

Když ale poškozenou oblast kosti neustále namáháme, proces hojení se naruší. Mikrotrhliny se nestačí zhojit a vazivová vlákna, která se mikrotrhlinu snaží udržet pohromadě, vlivem tlaku praskají. “Mikrotrhlina se pak dál zvětšuje, až v tomto místě může vzniknout regulérní zlomenina kosti, která je vidět na rentgenovém snímku,“ říká odbornice.

Vznik únavové zlomeniny od mikrotrhlin až po zlomeninu: k poškozování kostní tkáně obvykle dochází postupně. | Zdroj: OZP AI

Nejčastěji trpí nohy. Ale nejen ty

Únavové zlomeniny se nejvíce objevují na těch částech těla, které při pohybu nesou největší zátěž. Typicky jde o kosti dolních končetin, zejména holeň, stehno nebo lýtko. Časté jsou ale i únavové zlomeniny drobných kostí chodidla a nártu.

Někdy může dojít i k poškození obratlů nebo ke zlomeninám v oblasti zápěstí při nešťastném pádu při sportu. “Vyšší riziko hrozí lidem s osteoporózou, jejichž kostní tkáň je oslabená a náchylnější k poškození i při běžné zátěži,“ dodává odbornice.

Jak poznat, že nejde o běžné přetížení?

Přetrvávající bolest může být příznakem únavové zlomeniny. | Zdroj: Shutterstock.com

Rozpoznat únavovou zlomeninu nemusí být na první pohled snadné.

“Typická je bolest, která se objevuje při i po výkonu. Zpočátku může po odpočinku polevit, postupně ale zesiluje a později se ozývá i v klidu, a postupně omezuje běžný pohyb,“ popisuje fyzioterapeutka Mgr. Iva Bílková.

Varovným signálem bývá také citlivost postiženého místa na dotek nebo vznik otoku. Ten je dobře viditelný například u holenní kosti, která se nachází těsně pod povrchem kůže.

Pokud se bolest vrací při každém zatížení a postupně sílí, je vhodné co nejrychleji vyhledat odborníka.

Léčba? Hlavně zpomalit

K léčbě únavové zlomeniny není často potřeba žádná sádra ani fixace. Klíčové je, včas problém poznat a okamžitě ubrat na zátěži.

“Důležitý je klidový režim. V akutním stádiu se doporučuje ledování pro redukci otoku a zmírnění bolesti,“ radí odbornice. Samozřejmě to taky znamená omezit aktivity, které bolest vyvolávají. Jinými slovy: snaha „rozchodit to“ obvykle situaci jen zhoršuje.

Fyzioterapie umí regeneraci urychlit

Důležitou roli při léčbě hraje i fyzioterapie.

Pro rychlejší regeneraci se dá využít fokusovaná rázová vlna, pomocí které se stimulují kostní buňky k rychlejší regeneraci.

“Pomoci může i kinesiotaping, což jsou pružné samolepicí textilní pásky, které uvolní přetížené svalové skupiny. Když se tejp správně aplikuje a napne na kůži, neinvazivně se tím ovlivní napětí svalů, šlach a vazů, stimulují se receptory v kůži a nervový systém reaguje uvolněním nebo naopak zvýšením napětí měkkých tkání. Zvýší se proudění krve do tkáně a zrychlí pohyb lymfy. To podpoří regeneraci tkání po zátěži i v případě zranění,“ vysvětluje Iva Bílková.

Tejpy fungují skvěle i v případě bolesti zad a kloubů a také preventivně před výkonem ke stabilizaci kloubu nebo stimulaci svalu.

Fyzioterapie může podpořit hojení a urychlit návrat k běžnému pohybu. | Zdroj: OZP AI

Návrat ke sportu? Raději pomalu

Ke sportu se dá podle Ivy Bílkové vrátit přibližně po třech týdnech od odhalení problému. Vždy ale záleží na aktuálním stavu pacienta a rychlosti hojení.

Nejdůležitější je nepodlehnout dojmu, že bolest zmizela a že problém je pryč. Tělo potřebuje čas, aby znovu získalo pevnost i odolnost. Skutečná kondice totiž nevzniká přes noc, ale postupně. Trénink po tréninku, s respektem k vlastnímu tělu a jeho potřebám.