Zdravá střeva, zdravější život. Jak mikrobiom ovlivňuje naše tělo

Tenké střevo dospělého člověka měří několik metrů. Když k němu přidáme tlusté střevo, dostaneme orgán s obrovskou plochou. Podle novějších vědeckých odhadů dosahuje plocha sliznice celého trávicího traktu přibližně 30 až 40 metrů čtverečních.

Takový prostor samozřejmě nemůže zůstat neobsazený. Žije v něm pestrá komunita mikroorganismů. A nejde jen o bakterie. Jejich složení se během života mění podle věku, stravy, prostředí nebo léků.

Co jim naservírujeme, to dostaneme zpátky

Mikrobiom není dekorace. Potřebuje také jíst a jeho jídelníček do značné míry určujeme my. Velkou roli hraje vláknina. S tou je to zajímavé, naše trávení si s ní samo úplně neporadí, takže část doputuje až do tlustého střeva.

Tam se části vlákniny ujmou bakterie, které ji dokážou využít jako potravu. Při tom vznikají mimo jiné látky, kterým se říká mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Ty nejsou žádný vedlejší produkt, podílejí se například na fungování střevní bariéry a komunikaci s imunitním systémem.

Když si tedy dáte čočku, ovesnou kaši, jablko nebo zeleninu, není to jen „zdravé jídlo“. Část toho posíláte jako zásoby pro střevní bakterie. Vědci už dnes také vědí, že jídelníček dokáže složení a fungování mikrobiomu výrazně měnit.

Některé druhy vlákniny slouží jako potrava střevním bakteriím. | Zdroj: OZP AI

Péče o střevní mikrobiom není další dieta

Mikrobiom se stal novou hvězdou wellness světa. Probiotika, prebiotika, fermentované potraviny, „gut health“ a nejrůznější doplňky se na nás valí ze všech stran.

Neexistuje ale jeden dokonalý jídelníček ani nestačí přidat jednu zázračnou potravinu, která by střevní mikrobiom uměla „spravit“.

Český gastroenterolog doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D., z Nemocnice České Budějovice tvrdí, že škodí každý extrém: „Člověk je všežravec a měl by jíst vše, ale střídmě a vyváženě. Pro většinu lidí v našich zeměpisných šířkách je optimální středomořská strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, bílkoviny a vlákninu, která je přirozenou potravou střevní mikrobioty.“

Selský rozum a všeho s mírou.

Střevo není izolované oddělení

Střevní sliznice je také významnou součástí imunitního systému. A komunikace nekončí na hranici břicha. Střevo a mozek spolu neustále „telefonují“ prostřednictvím nervových, hormonálních a dalších signálních drah.

Proto dnes vědci intenzivně zkoumají takzvanou osu střevo–mozek. Neznamená to, že kysané zelí vyřeší špatnou náladu, ale vztah mezi stravou, mikrobiomem a fungováním mozku je zajímavější, než se před pár lety zdálo.

A stres? Ten umí trávení ovlivnit opravdu velmi prakticky. Každý, kdo někdy před důležitou schůzkou hledal toaletu, může tuhle spojitost potvrdit.

Střevo a mozek spolu komunikují prostřednictvím několika signálních drah. | Zdroj: OZP AI

Longevity nezačíná u pilulky

Právě spojení trávení, metabolismu, imunity a celkového zdraví je důvodem, proč se o střevo zajímá také moderní gastroenterologie.

„Trávení hraje klíčovou roli mezi faktory ovlivňujícími zdraví a dlouhověkost,“ říká prof. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky FN Hradec Králové.

Neznamená to, že existuje jídelníček, který nám všem zaručí dlouhověkost. Znamená spíš to, že trávicí trakt je jedním z dílků skládačky, kterou máme do značné míry ve vlastních rukou.

Více luštěnin, méně zázraků

Pestrá strava je pro střevní mikrobiom důležitější než jednotlivé zázračné potraviny. | Zdroj: OZP AI

Pestrá strava, dostatek vlákniny, omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin a pohyb. Nic, co by se dobře prodávalo v malé lahvičce s kapátkem.

Výzkum z posledních let ale ukazuje, že právě jídelníček patří mezi nejsilnější nástroje, kterými můžeme střevní mikrobiom ovlivňovat.

Takže klidně kefír. Klidně kysané zelí. Klidně ovesná kaše. Ale především pestrost. Naše střevo nepotřebuje další superfood, jen větší péči.

Věděli jste, že…?

• Střevo a mozek spolu komunikují. Spojuje je mimo jiné bloudivý nerv a další signální dráhy. Proto stres umí rozhodit trávení – a dění ve střevě zase může ovlivňovat nervový systém.
• Každý máme trochu jiný mikrobiom. Mění se s věkem, jídelníčkem, prostředím i užívanými léky.
• Střevní mikrobiom se začíná formovat hned po narození. Roli hraje například způsob porodu, kojení, později strava i prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.
• Mateřské mléko podporuje „hodné“ střevní bakterie. Obsahuje totiž látky, které pomáhají některým prospěšným mikroorganismům růst.

Zdroje: Klíčem k longevity je dobré trávení, Nature Reviews Microbiology, 2024, Nature Reviews Microbiology, 2025, Nature Reviews Immunology, 2024