Proč zapáchají větry a kdy jít k lékaři

Každý je má, i když tvrdí, že ne. Mluvíme o nich ale jen neradi.

Odchod střevních plynů je naprosto běžnou tělesnou funkcí a jejich občasný nepříjemný zápach sám o sobě obvykle neznamená, že je člověk nemocný. Podstatné je především to, jestli se potíže objevily náhle, jak dlouho trvají a jestli je doprovázejí další změny trávení.

Proč větry někdy výrazně zapáchají

Plyn se do trávicího traktu dostává dvěma základními způsoby. Část vzduchu spolykáme při jídle, pití nebo mluvení. Další plyny vznikají přímo ve střevech při rozkladu potravy bakteriemi. Většina střevních plynů je sama o sobě bez zápachu.

Nepříjemný odér způsobují především některé látky obsahující síru. Patří mezi ně například sirovodík, který je známý typickým zápachem připomínajícím zkažená vejce. O výsledné intenzitě zápachu rozhoduje složení stravy, činnost střevních bakterií i rychlost, s jakou potrava prochází trávicím traktem.

Občasné zapáchající větry zpravidla nejsou známkou onemocnění. Ve většině případů jde pouze o dočasnou reakci trávení na určitou potravinu, větší porci nebo neobvyklou změnu jídelníčku.

Výrazný zápach větrů nejčastěji souvisí s tím, co jsme snědli. | Zdroj: OZP AI

Nejčastěji rozhoduje jídelníček

Některé potraviny jsou pro střevní bakterie vydatnou hostinou. Při jejich rozkladu vzniká více plynu a v některých případech také více sirných látek. Výraznější zápach mohou způsobovat zejména vejce, maso, cibule, česnek a košťálová zelenina.

Mezi časté viníky patří brokolice, květák, kapusta, zelí nebo růžičková kapusta. To ovšem neznamená, že bychom tyto zdravé potraviny měli automaticky vyřadit. Rozhodující je množství, kombinace s dalšími jídly a individuální reakce organismu.

Vejce, maso, cibule, česnek, košťálová zelenina a luštěniny patří mezi časté spouštěče zvýšené tvorby střevních plynů. | Zdroj: OZP AI

Více plynu mohou způsobovat také luštěniny, celozrnné výrobky a některé druhy ovoce. Důležitou roli hraje vláknina. Pro zdraví střev je velmi prospěšná, její příjem je však vhodné zvyšovat postupně. Pokud začneme ze dne na den jíst podstatně více zeleniny, luštěnin nebo celozrnných výrobků, střevní mikrobiom může reagovat dočasně zvýšenou tvorbou plynů.

Páchnoucí stolice a větry se mohou častěji objevovat také u lidí, jejichž jídelníček obsahuje velké množství masa a dalších zdrojů bílkovin. Ty mohou obsahovat více sirných sloučenin.

Vyšší plynatost se však může projevit i po výrazném navýšení podílu rostlinné stravy. Nejde o problém veganství jako takového. Obtíže mohou souviset s větším množstvím luštěnin, vlákniny nebo některých hůře vstřebatelných sacharidů, například fruktózy obsažené v ovoci. Záleží především na konkrétním složení jídelníčku a na tom, jak rychle si na změnu trávení zvyká.

Když za zápachem nestojí jen jídlo

Pokud se výrazně zapáchající větry opakují dlouhodobě nebo je doprovází nadýmání, bolesti břicha či změny ve vyprazdňování, může být příčina složitější. Jednou z možností je nesnášenlivost některých složek potravy.

Typickým příkladem je intolerance laktózy. Pokud organismus nedokáže mléčný cukr dostatečně rozložit, dostává se do tlustého střeva, kde jej fermentují bakterie. Výsledkem může být plynatost, kručení v břiše, průjem nebo bolesti.

Podobné obtíže se mohou objevit při horším vstřebávání fruktózy a dalších sacharidů. Není však vhodné stanovovat si diagnózu pouze podle zápachu větrů. Stejný příznak může mít více různých příčin a bez odborného vyšetření je nelze bezpečně rozlišit.

Opakované trávicí obtíže je vhodné konzultovat s praktickým lékařem nebo gastroenterologem. | Zdroj: OZP AI

Za nadměrnou plynatostí může stát také syndrom dráždivého tračníku. Ten se může projevovat bolestmi nebo křečemi v břiše, nadýmáním a průjmem, zácpou či jejich střídáním. Výraznou roli může hrát stres a celkový životní režim.

Svůj podíl může mít rovněž změněné složení střevního mikrobiomu. Pokud je jeho přirozená rovnováha narušena, mohou se objevit různé zažívací obtíže včetně pocitu nafouklého břicha a nadměrné tvorby plynů.

Výraznější zápach může zhoršovat i zácpa. Čím déle zůstává stolice v tlustém střevě, tím více času mají bakterie na její fermentaci a tvorbu plynů. Řešení zácpy proto často zmírní nejen pocit plnosti a nafouknutí, ale také zápach větrů.

Příznaky, které není dobré přehlížet

Samotný zápach většinou není důvodem k panice. Pozornost si však zaslouží situace, kdy se současně objeví další obtíže nebo se dosavadní způsob trávení nápadně změní.

Lékaře bychom měli vyhledat zejména tehdy, když:

• bez zjevné příčiny hubnete,
• objeví se krev ve stolici,
• trpíte dlouhodobým nebo opakovaným průjmem či zácpou,
• průjem a zácpa se střídají,
• máte výrazné nebo zhoršující se bolesti břicha,
• opakovaně zvracíte,
• přetrvává silné nadýmání,
• změnila se četnost, vzhled nebo konzistence stolice.

Krev ve stolici, nevysvětlitelné hubnutí a výrazná bolest břicha nejsou běžnými projevy obyčejné plynatosti. Mohou upozorňovat na zánětlivé onemocnění, poruchu vstřebávání živin nebo jiný problém trávicího traktu.

Při prudké bolesti, opakovaném zvracení, výrazném nafouknutí břicha nebo nemožnosti odejít na stolici či vypustit plyny je namístě vyhledat pomoc bez odkladu. Náhlé a závažné obtíže mohou signalizovat akutní stav.

Krev ve stolici, hubnutí, silná bolest břicha, zvracení a dlouhodobé změny vyprazdňování vyžadují pozornost. | Zdroj: OZP AI

Jak zápach větrů omezit

Ve většině případů lze potíže zmírnit úpravou každodenních návyků. Základem je vypozorovat, po kterých jídlech se plynatost nebo zápach zhoršují. Pomoci může jednoduchý záznam jídelníčku a následných obtíží.

Není vhodné bezdůvodně vyřazovat celé skupiny zdravých potravin. Pokud například potíže vyvolávají luštěniny nebo košťálová zelenina, často stačí zmenšit porci, změnit způsob přípravy nebo je do jídelníčku zařazovat postupně.

Užitečná bývají také následující opatření:

• Jezte pomaleji a každé sousto důkladně rozžvýkejte.
• Omezte hltání, žvýkačky a pití brčkem.
• Snižte spotřebu sycených nápojů.
• Příjem vlákniny zvyšujte postupně.
• Dodržujte dostatečný pitný režim.
• Pravidelně se hýbejte.
• Řešte dlouhodobou zácpu.
• Sledujte, jestli potíže nesouvisejí s konkrétní potravinou.

Základem je pohyb

Pohyb podporuje přirozenou činnost střev a může usnadnit odchod nahromaděného plynu. Prospěšná je pravidelná chůze a omezení dlouhého sezení, není nutný intenzivní sportovní výkon.

Některým lidem mohou pomoci probiotika, zejména pokud obtíže souvisejí se změnou střevního mikrobiomu. Jejich účinek však závisí na konkrétním přípravku, obsažených bakteriálních kmenech i příčině obtíží. Probiotika proto nejsou univerzálním řešením každé plynatosti a u některých lidí mohou zpočátku nadýmání naopak přechodně zesílit.

Ve většině případů jsou zapáchající větry jen nepříjemnou reakcí na konkrétní jídlo nebo změnu jídelníčku. Pokud se ale potíže opakují, zhoršují nebo se k nim přidají varovné příznaky, nespoléhejte se pouze na domácí opatření a poraďte se s lékařem.

Pravidelný pohyb je prevencí zažívacích obtíží. | Zdroj: Freepic.com

Zdroj: NIDDK, Mayo Clinic, Český rozhlas, Omni-Biotic, Moje ambulance, Pharmanews, World Gastroenterology Organisation