7 věcí, které možná nevíte o Alzheimerově nemoci

Zapomenout něčí jméno nebo někde klíče se občas stane každému. Alzheimerova nemoc ale začíná mnohem nenápadněji. A vyvíjet se může i 20 až 30 let, během kterých se náš mozek postupně trvale poškozuje – kolikrát bez příznaků.

Teprve když změny v mozku pokročí, začnou se objevovat klinické příznaky, které mohou postupně narušovat běžné fungování člověka. Alzheimerova nemoc nepostihuje jenom paměť, ale i další schopnosti potřebné pro každodenní život.

Alzheimer nemusí začít tím, že zapomenete

Varovnější než zapomenuté jméno nebo klíče jsou proto postupné změny v běžném fungování. Člověk začne mít potíže s plánováním, orientací v prostoru, hledá správná slova. Najednou nezvládá činnosti, které dřív dělal automaticky – třeba uvařit oblíbené jídlo podle známého receptu nebo vyřídit účty.

“Kdykoliv si zapomínání a dalších změn všimneme my sami nebo naše okolí, tedy když začnou působit problémy a narušovat běžný život, je potřeba jim věnovat pozornost a navštívit lékaře,“ říká Martina Mátlová z České alzheimerovské společnosti.

Potíže s běžnými činnostmi mohou patřit mezi varovné změny, kterým je dobré věnovat pozornost. | Zdroj: OZP AI

Riziko nemoci se dá výrazně snížit

Přibližně u jednoho procenta nemocných je příčina Alzheimerovy nemoci daná geneticky. Ve většině případů ale hrají roli i faktory, které můžeme ovlivnit životním stylem.

Podle studií existuje 14 ovlivnitelných rizikových faktorů, které souvisejí s rozvojem demence. Většinu z nich lze přitom zachytit a kompenzovat už ve středním věku.

“Je to především kompenzace nedoslýchavosti anebo léčba vysoké hladiny cholesterolu,“ říká Martina Mátlová a pokračuje: “Pozor je třeba dávat i na poranění hlavy nebo depresi. Člověk by měl také dodržovat léčbu cukrovky nebo vysokého krevního tlaku. A vyhnout se kouření a nadměrnému pití.“

Velmi důležitou roli hraje také pravidelný pohyb. Mimo jiné totiž drží dál obezitu, další rizikový faktor. Neznamená to, že kdo má nadváhu, automaticky dostane Alzheimerovu nemoc. Výzkumy ale ukazují, jak úzce spolu souvisejí zdraví srdce, metabolismu a mozku.

Řadu rizikových faktorů demence, jako jsou nedoslýchavost, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek pohybu a obezita, můžeme ovlivnit už ve středním věku. | Zdroj: OZP AI

Všechno začalo u jedenapadesátileté ženy

První známý případ Alzheimerovy nemoci je z roku 1901. Tehdy se německému psychiatrovi Aloisi Alzheimerovi dostala do péče jedenapadesátiletá Auguste Deterová. Měla neobvyklé problémy s pamětí, orientací a chováním.

Když se jí Alzheimer ptal na jméno, dokázala říct, že se jmenuje Auguste, ale své celé jméno už si nevybavila. Lékař si jejích potíží všiml a začal její stav pečlivě dokumentovat.

Po její smrti v roce 1906 prozkoumal její mozek pod mikroskopem a objevil dvě nápadné změny – amyloidní plaky a neurofibrilární klubka, která dodnes patří mezi charakteristické znaky Alzheimerovy nemoci. Své poznatky publikoval o rok později.

Onemocnění se tehdy říkalo „presenilní demence“, protože se objevilo u mladé pacientky. Název Alzheimerova nemoc se začal používat až v roce 1910. Nevymyslel ho sám Alzheimer, ale jeho kolega a šéf tehdejší psychiatrické kliniky v Mnichově Emil Kraepelin.

Alzheimer není jenom nemoc vysokého věku

Největším známým rizikovým faktorem nemoci je věk. Naprostá většina pacientů je starší 65 let. Takzvaný časný Alzheimer se však může objevit už ve třiceti nebo čtyřiceti letech. Takové případy jsou ale vzácné a u části z nich hraje významnou roli genetika – konkrétně vzácné mutace ve třech genech.

U mladších lidí bývá problém především složitější cesta k diagnóze. Potíže s pamětí, soustředěním nebo plánováním se totiž snadno připíšou stresu, vyčerpání, depresi nebo jinému zdravotnímu problému.

Alzheimerova nemoc postihuje častěji ženy než muže. Část rozdílu se dá vysvětlit tím, že se ženy dožívají vyššího věku. Vědci ale zkoumají i vliv ženských pohlavních hormonů a změny, které v mozku provázejí menopauzu.

Současné léky Alzheimerovu nemoc nevyléčí, možnosti léčby se ale posouvají. | Zdroj: OZP AI

Alzheimerova nemoc je nevyléčitelná, ale už ne bez léčby

Alzheimerova nemoc je smrtelné onemocnění a délka života po stanovení diagnózy se výrazně liší člověk od člověka. U lidí starších 65 let se průměrně uvádějí přibližně čtyři až osm let, někteří pacienti ale mohou žít s nemocí i dvacet let.

Vyléčit Alzheimerovu chorobu zatím neumíme, ale léky existují. Starší léky – jako donepezil nebo rivastigmin – mohou u části pacientů dočasně zmírnit některé příznaky nebo stabilizovat kognitivní funkce.

“V posledním roce a půl byly po dvaceti letech schváleny dva nové léky také v EU, které cílí na potlačení pravděpodobné příčiny Alzheimerovy nemoci. V Česku ale zatím není schválena jejich cena ani to, zda budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,“ doplňuje Martina Mátlová z České alzheimerovské společnosti.

Léčiva lecanemab a donanemab cílí na amyloid beta, který se při Alzheimerově nemoci hromadí v mozku. Jsou určena jen pro vybrané pacienty v časném stadiu onemocnění.

Nejde ale o zázračné pilulky. Nemoc nezmizí, jen může u včasně diagnostikovaných pacientů postupovat pomaleji. Léčba ovšem není pro každého a vyžaduje pravidelné kontroly.

Velký pokrok v léčbě nemoci dělá Čech

Český neurolog Martin Tolar stojí od roku 2013 v čele americké biotechnologické společnosti Alzheon, která vyvíjí lék proti Alzheimerově nemoci. Její výzkum se zaměřuje na práci s mozkovým toxinem, který může poškozovat nervové buňky.

Právě na tomto základě vznikl experimentální lék ALZ-801 (valiltramiprosate), který se vyvíjí ve formě tablety.

Loni dokončil tým pod vedením Tolara třetí fázi klinického vývoje léku. Hlavní cíl studie se u celé sledované skupiny pacientů naplnit nepodařilo, u podskupiny s mírnou kognitivní poruchou ale lék ukázal příznivé výsledky.

Vývoj proto pokračuje a firma plánuje další klinické hodnocení fáze III. Termín případného uvedení léku na trh zatím není jasný.

Neurolog Martin Tolar | Zdroj: nasezdravotnictvi.cz

Alzheimer může změnit i povahu člověka

Alzheimerova nemoc nezasahuje jenom paměť. Jak postupně poškozuje mozek, může ovlivnit také emoce, úsudek, osobnost a schopnost kontrolovat vlastní reakce.

Člověk, který byl celý život klidný a zdvořilý, může být najednou podrážděný, podezíravý nebo impulzivní. Někdy se objeví i agresivní chování – od snahy říkat věci „bez obalu“ až po fyzické výpady.

“Na Alzheimerově nemoci je složitá právě adaptace na to, že se potřeby nemocného mění v čase,“ říká Martina Mátlová.

Neznamená to, že se z člověka stává agresor. Často jde o reakci na strach, zmatek, bolest nebo situaci, které nemocný nerozumí. Spustit ji může také příliš mnoho lidí, hluk, změna prostředí nebo tlak na nějakou činnost.

“Obzvlášť, než se člověk nastaví na to, že si nemocný nepamatuje žádnou informaci, je to těžké. Pečující má tendenci ,napomínat‘, upozorňovat, že ,to jsem ti přece už říkal‘, což nepomáhá ani jedné straně,“ uzavírá Martina Mátlová.

Potřeby člověka s Alzheimerovou nemocí se v čase mění a pečující se jim musí postupně přizpůsobovat. | Zdroj: OZP AI

Nechte se otestovat

Podle odhadu České alzheimerovské společnosti žije v České republice přibližně 176 000 lidí s demencí. Téměř 50 000 z nich přitom podle dostupných statistik nemusí mít diagnózu stanovenou.

S rozlišením, jestli je vaše zapomínání jenom nepozornost, nebo se může jednat o Alzheimerovu nemoc, pomáhají testy v rámci projektu České alzheimerovské společnosti Dny paměti. Provádějí se v nelékařském prostředí, stačí zavolat na kontaktní místo a objednat se.

Seznam kontaktních míst je k dispozici tady.

Klienti OZP získají po vyšetření jeden ze Sešitů pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí zdarma.