Závislosti našich dětí i blízkých a kdy vyhledat pomoc
Lenka se s Michalem poznala na vysoké škole. Už tehdy si dal každý den pár ‚džojntů‘ marihuany. Patřilo to k tomu věku. Jenže pak začali pracovat a Michal marihuanu kouřil pořád. S Lenkou kvůli tomu občas měli konflikt, ale víceméně si na to zvykla. Muž ji totiž ujišťoval, jak to má pod kontrolou, i když Lenka viděla, že to tak není.
Pokud si Michal dlouho nezakouřil, byl nervózní a v napětí.
S mužem jsou nyní dvacet let, mají dvě dcery a také zkušenost s léčebnou. Prožili si několik partnerských krizí, na což manžel reagoval užíváním dalších drog.
Zlom přišel až ve chvíli, kdy své obavy začala otevřeně pojmenovávat i jeho matka. Právě podpora a důslednost blízkých pak sehrály důležitou roli v jeho rozhodnutí vyhledat odbornou pomoc.
Změny v chování a závislost bývají zpočátku nenápadné | Zdroj: OZP AINe každá závislost vypadá stejně
Je vám Lenčin příběh povědomý?
Jedním z největších mýtů je představa, že závislého člověka poznáme na první pohled. Ve skutečnosti může ještě dlouho chodit do práce, starat se o rodinu a působit zcela normálně.
„O to důležitější je všímat si i drobných změn v chování, náladách nebo vztazích,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.
Závislost není selhání charakteru ani pouhý nedostatek vůle. Jde o onemocnění, při kterém dochází ke změnám v mozku ovlivňujícím rozhodování, sebekontrolu i schopnost odolávat bažení.
„Čím dříve se podaří vyhledat odbornou pomoc, tím větší bývá šance na úspěšnou léčbu a dlouhodobé zotavení,“ připomíná doktorka Ježková.
Když problém nepředstavují jen drogy
V posledních letech se odborníci stále častěji setkávají se závislostmi, které nejsou na první pohled spojeny s klasickými drogami.
Patří mezi ně například digitální technologie, kratom nebo zneužívání některých léků.
Digitální technologie
Varovné signály digitální závislosti u dospívajících: problémy ve škole, nefunkční vztahy, narušený spánek a ztráta zájmu trávit volný čas jinak, než ve virtuálním světe | Zdroj: OZP AIO závislostním chování na digitálních technologiích mluví odborníci až tehdy, když má jejich používání prokazatelně negativní dopad na život dítěte.
Typickými varovnými signály jsou zhoršení prospěchu, ztráta zájmu o jiné aktivity, rozpadající se vztahy s kamarády nebo neschopnost odložit telefon v nevhodných situacích.
Podle studie HBSC Univerzity Palackého v Olomouci z roku 2023 vykazuje problematické chování u digitálních technologií přibližně 8 % dětí ve věku 11–15 let.
Prevence začíná v raném věku a pokračuje celou pubertou. Základem je fungující vztah s dítětem a otevřená komunikace.
„V praxi často vidím, že rodiče a děti na téma digitálních technologií nahlížejí úplně jinak. Ze strany rodičů to pak vede k zákazům, které ale nic nevyřeší,“ upozorňuje psychoterapeut a adiktolog Aleš Kuda.
Kratom a hledání zkratek
Kratom je rostlina z jihovýchodní Asie, jejíž listy se zpracovávají do prášku nebo kapslí.
V malém množství může povzbuzovat podobně jako káva, ve větším naopak tlumí a uklidňuje.
Problém představuje zejména dlouhodobé užívání a kombinace s alkoholem, léky nebo jinými návykovými látkami.
Od listopadu 2025 podléhá kratom v České republice regulaci a prodávat se smí pouze ve specializovaných prodejnách s licencí.
„Samotný zákaz problém stejně neřeší. Zakázaná poptávka nezmizí, výrobci jenom přejdou na jiné látky, které ještě zakázané nejsou, a teenager si cestu k nim vždy najde,“ upozorňuje Aleš Kuda.
Podle něj bývá závislost často spojena s hlubším problémem, například úzkostmi, depresí nebo traumatem.
Léky jako rychlé řešení nepohody
Z návykových látek je v Česku i mezi mladými lidmi nejrozšířenější alkohol. Stále více lidí však zneužívá také léky.
Rizikové jsou zejména léky proti úzkosti a panice nebo některé přípravky na spaní.
„Ztišují silné emoce, fungují během pár minut a vzniká na ně silná fyzická závislost. Tělo si na ně rychle zvyká, tolerance roste a vysazení může být velmi komplikované,“ vysvětluje Aleš Kuda.
Podle odborníků za tím stojí mimo jiné společenské nastavení, které vede k přesvědčení, že každou nepohodu lze rychle vyřešit pilulkou.
Dítě by mělo chápat, že léky jsou pomoc, nikoliv automatické řešení každého diskomfortu.
Jak poznat, že už nejde jen o špatné období
Rodiny závislých lidí často popisují podobnou zkušenost.
Nedokážou říct, kdy přesně to začalo. Jen vědí, že člověk před nimi už není stejný jako dřív. Méně komunikuje. Vyhýbá se některým tématům. Je podrážděnější. Uzavírá se.
Pokud máte dlouhodobě pocit, že se váš blízký výrazně změnil, stojí za to o tom mluvit a nečekat, až bude problém nezpochybnitelný.
Léky mají pomáhat v nemoci, ne zahánět každou krátkodobou nepohodu | Zdroj: OZP AICo dělat, když máte o někoho strach
Odborníci se shodují, že není třeba čekat na to, až si člověk sáhne na dno.
Pokud máte podezření, že se váš blízký potýká se závislostí:
- Vyvarujte se obviňování a moralizování.
- Více naslouchejte, méně mluvte.
- Nabídněte pomoc, ne kontrolu.
- Stanovte jasné hranice.
- Pamatujte, že odpovědnost za změnu zůstává na závislém.
- Myslete také na vlastní psychické zdraví.
Není vaší povinností řešit a vyřešit problémy za druhé. Podejte jim pomocnou ruku, ukažte cestu a zůstaňte nablízku. | Zdroj: OZP AI
Mezinárodní den proti drogám
Mezinárodní den proti drogám, který připadá na 26. června, není jen připomínkou rizik spojených s návykovými látkami. Připomíná také tisíce rodin, které den co den hledají cestu z nejistoty, strachu a bezmoci.
„Když zjistíte, že váš blízký propadl nějaké závislosti, vězte, že problém nemusíte vyřešit za něj. Vaším úkolem není být terapeutem ani zachráncem. Nejdůležitější je zůstat při něm, nebát se o problému mluvit a pomoci mu najít odbornou pomoc,“ připomíná MUDr. Jana Ježková.
Příběh Lenky ukazuje, že pomoc existuje a že změna je možná. Často totiž stačí, aby se někdo odhodlal udělat ten první krok.
